www.jedrubenfeld.co.uk
Hodnocení (maximálně 10): 8 **********
Čtivě napsaný román s dějem zasazeným do ne až tak vzdálené minulosti, do doby, která je pro většinu z nás zahalena do nadýchaného, nostalgického oparu elegance, vkusu a noblesy. Kniha, v níž se realita citlivě prolíná s fikcí, ukazuje, co by také bylo možné spatřit poté, kdy se tento romantickými představami živený mlžný závoj rozpustí.
Text ze záložky: Co má společného psychoanalýza a tajemná vražda mladé ženy, ke které došlo v luxusní ložnici jedné z nových výškových budov na newyorském Manhattanu? Ve stejné chvíli, kdy do Spojených států přijíždí známý vídeňský psychiatr Sigmund Freud, je v hotelu Balmoral mučena a zabita půvabná dívka Elizabeth Riverfordová. Přímo na místě činu se rozbíhá vyšetřování, případ se ovšem dále zamotává: z márnice zmizí její mrtvola a obětí neznámého útočníka se stane další krásná žena, Nora Actonová. Ta sice mučení přežije, ale v důsledku přestálého šoku ztrácí paměť i schopnost řeči... Sigmund Freud je ke slečně Actonové přivolán, aby se pokusil její problémy odstranit. Dívku ale svěřuje do péče svému mladému americkému následovníkovi Strathamu Youngerovi, jehož Nora od počátku fascinuje. Sám Freud se dostává do čím dál větších problémů - jeho spory s Carlem Jungem, který do USA přicestoval s ním, aby jej doprovodil na přednáškové turné, se stále stupňují, a navíc se ukazuje, že podivně se chovající Jung má možná prsty v jakémsi spiknutí, které se proti psychoanalýze i Freudovi osobně v Americe osnuje... Jed Rubenfeld ve své napínavé a tajemné detektivce úspěšně spojuje historická fakta s fiktivním příběhem zrůdných zločinů, k nimž došlo v kruzích metropolitní smetánky. Díky autorovu poučenému a plastickému líčení se čtenář nejen dozví mnohé ze zákulisí moderní vědy, ale zakusí i atmosféru bouřlivě se rozvíjejícího New Yorku počátku dvacátého století.
Zadní strana obalu: V roce 1909 navštívil Sigmund Freud v doprovodu svého tehdejšího žáka Carla Junga poprvé a naposledy Spojené státy, aby na Clarkově univerzitě ve Worcesteru ve státě Massachusetts uskutečnil několik přednášek o psychoanalýze. Čestný doktorát, který mu Clarkova univerzita udělila, byl prvním veřejným oceněním, jehož se Freudovi za jeho práci dostalo. I přes velký úspěch návštěvy Freud později vždycky mluvil tak, jako by jej ve Spojených státech postihl nějaký traumatický zážitek. Američanům říkal "divoši". Obviňoval Ameriku z fyzických neduhů, které jej postihly dlouho před rokem 1909. Freudovi životopisci si s touto záhadou lámali hlavu. Dohadovali se, jestli se v Americe mohlo stát něco jim neznámého, co by objasnilo jeho jinak nevysvětlitelnou reakci.