Velký Kluk | Poslední zlato z Yukonu

Dobrodruh - Snílek - Romantik - Milovník přírody, historie, záhad a McDonald's

Literatura | Poslední zlato z Yukonu

posledni_zlato_z_yukonu.gif
Autor: Jaroslav Kratěna
Kategorie: román: dobrodružství, thriller

Hodnocení (maximálně 10): 8 **********

Vskutku originálním způsobem napsaný román! Zvláštní styl vyprávění si pravděpodobně buď oblíbíte nebo vás bude rozčilovat, popřípadě budete během čtení přecházet z jednoho pocitu do druhého. V této souvislosti by se autor dal vcelku výstižně označit jako pan "závorka". Ve skutečně neobvykle velkém počtu případů totiž považuje za důležité obsah svých sdělení dovysvětlit, k čemuž používá právě tato interpunkční znaménka. S trochou nadsázky by se dalo říci, že v jím napsaném textu se závorka vyskytuje častěji než tečka za větou. Není to však jediná zvláštnost autorova vyjadřování, přičemž pravděpodobnost, že se čtenář pobaví, je docela vysoká.

Text ze záložky: Dobrodružný román o loupeži a pomstě s prvky americké "drsné školy". Příběh se odehrává uprostřed divoké přírody kanadské provincie Yukon a v subtropech floridských ostrovů. Nikdy si nenechte nic líbit. Pokud vám někdo něco špatného provede, vraťte mu to i s úroky! Ale nemusíte spěchat. Jak známo, pomsta je pokrm, který chutná nejlépe studený...

Zadní strana obalu: Chlap už je v místnosti, a když se otočí, vrazím mu luparu do panděra a harpunu pod bradu. Vteřinu to vypadá, že se leknutím posere a složí, ale pak zareaguje na mý cuknutí hlavou a postoupí dál do místnosti. Teď se nesmím dopustit ničeho, co by vyplašilo toho zmrda, kterej hlídá Henryho. Můj chlápek začíná chroptět. Je mně jasný, že kdyby se karta obrátila, tak s Henrym nepřežijem. Bude proto rozhodně lepší, když to dopadne naopak. Zatlačím proto na brokovnici a harpunu z chlapova našponovanýho krku přemístím do jeho levýho oka. Pak zmáčknu spoušť! Tak rychlou, tichou a vlastně bezbolestnou smrt si ten parchant určitě nezasloužil. Asi tak dvě vteřiny stojí tuhej, opřenej jen o mou (Henryho) flintu, kterou teď už držím oběma rukama, s okem, který mu zbylo, obráceným v sloup. Potom ho nechám spadnout na zem. V životě nebudu rychlejší. Současně s dopadem mrtvoly na podlahu jsem mezi "korálkama" a napálím to bez míření, od pasu, z obou hlavní do toho bastarda, kterej se zrovna otočil od Henryho po zvuku pádu těla v "maštali". Z takovýhle zbraně nelze minout, a na tak krátkou vzdálenost už vůbec ne. Skoro jsem toho hajzla přepůlil!