Literatura | Tituly, které zklamaly | Maurice Cotterell
www.mauricecotterell.com
- Mayská proroctví, Adrian G. Gilbert & Maurice M.Cotterell; naučné: fakta, záhady
- Tutanchamonova proroctví, Maurice Cotterell; naučné: fakta, záhady
- Ztracený hrob boha Viracochy, Maurice Cotterell; naučné: fakta, záhady
Hodnocení (maximálně 10): 4 **********
Nejdříve zmiňme klady těchto knih. Autor se zabývá slunečními skvrnami, magnetismem, slunečním větrem a vůbec sluncem a jeho vlivem na život na Zemi. Tato tzv. sluneční věda je popisována nepříliš zábavnou formou, ale to v žádném případě nevadí. Je to přece věda a jako taková nemá primárně poskytovat zábavu, ale poučení. Je patrné, že autor tématu rozumí a přesvědčivým způsobem vysvětluje souvislosti mezi sluneční aktivitou a životem na Zemi.
A nyní k záporům. Autor se nás snaží přesvědčit, že staré civilizace výše zmíněnou sluneční vědu znali a že ve snaze předat své znalosti dalším generacím tyto zakódovali do svých staveb, šperků a různých dalších věcí. Potud vše v pořádku, jenže... Podle autora je každý předmět, jeho počet nebo poloha kódem skrývajícím nějaké zásadní sdělení. Důležité je všechno, každé stéblo ve 4000 let staré hrobce má svůj význam. Počet rozsypaných zrnek obilí či kukuřice představuje skryté poselství. Zarážející je především důslednost, až fanatická důslednost, s jakou se toto tvrzení snaží prokázat. Když počty nesedí, prohlásí to autor za záměr s cílem upozornit a provede brilantní matematické operace, na jejichž konci je přesně to, co chybělo na začátku. No a Vy se prostě nemůžete zbavit dojmu, že autor by byl schopen rozkódovat sluneční vědu i z polohy, počtu a velikosti bobků ve Vaší králíkárně, pokud nějakou máte. Nebo jiný příklad. V nepřehledné změti čar na náhrobní desce vidí jasné obrazy a zvýrazňuje je pomocí barev. Vy však máte problém rozpoznat to, co vidí on, i když máte k dispozici jeho podrobný výklad. Celek prostě působí jako obrovská dětská omalovánka, kde je takové množství složitých linií, že by jistě nebyl problém vidět tam i karikaturu sochu svobody, pokud by to někdo chtěl. A podobně "přesvědčivými" důkazy nás autor bombarduje stále dokola.
Knihy jsou zklamáním především jako celek. Pokud se posuzuje každá zvlášť (a ty ostatní neznáte), tak pocit z ní není až tak negativní. V knize jsou sice pasáže (a není jich málo), které Vám připadají přitažené za vlasy, ale nechá se to vydržet. Přejdete je s pocitem, že vzlety autorovy mysli byly prostě příliš vysoké. Pokud však čtete od tohoto autora další knihu, tak Vás jeho snaha vidět zakódované informace naprosto ve všem bude nejspíš dost otravovat a začnete mít vážné pochybnosti o jeho objektivitě. Navíc jsou poměrně rozsáhlé pasáže z jedné knihy použity téměř beze změny i v knize další. Pravda je, že se jedná především o vědecké pasáže objasňující problematiku sluneční vědy a autor se tak rozhodl proto, aby tyto informace, důležité pro pochopení jeho teorie, poskytly čtenáři plnohodnotný zážitek i bez znalosti jeho předchozích knih. Pokud však čtete autorovu druhou a další knihu, nebudete se moci zbavit dojmu, že píše stále o tom samém, že téma je již vyčerpané a že Vám jeho knihy nepřinášejí nic zásadně nového. Dojde Vám, že každá další kniha bude pravděpodobně jen snadno předvídatelným způsobem zpracovávat již důvěrně známou problematiku v novém obalu a těžko tak budete hledat důvod proč si ji kupovat.
