www.milan-syrucek.estranky.cz
Hodnocení (maximálně 10): 6 **********
Kniha je jakýmsi průvodcem po historii brdského prostoru s tím, že v podtitulu zmíněným vykopávkám se věnuje skutečně jen velmi okrajově a nejvíce se naopak zabývá událostmi spojenými s komunistickým režimem. Občas od historie dané oblasti autor odbočí, aby hlouběji prozkoumal nějakou okolnost, ale vždy se jedná o téma, jež má s Brdy jistou, byť často jen okrajovou, souvislost. Vůbec to nevadí, tyto odbočky (například popis událostí spojených s generálem Vlasovem) naopak dodávají knize na zajímavosti. V rámci s komunistickým režimem spjaté historie se autor snaží nalézt přesvědčivou odpověď na otázku, zda se na našem území nacházely jaderné zbraně. Evidentně je právě toto onou záhadou uvedenou v názvu titulu. Jednoznačnou odpověď však přes veškerou snahu není schopen dát, a navíc eventuální přítomnost jaderných hlavic lze sice označit za alarmující, ale rozhodně ne záhadnou. Název knihy je tak poněkud zavádějící.
Text ze záložky: Bloudíte-li brdskými lesy, zdají se nekonečné. Stejně tak nekonečný je počet legend a pověstí, které je provázejí od časů trilobitů do dnešních dní. Žily tu různé kmeny, lidé si osvojili nejrůznější profese, když využívali jejich bohatství. Láterníci, flusaři, smolaři, voraři a další se zabývali dřevem, horníci a hutníci zpracovávali železnou rudu. Pak sem vtrhli vojáci. Cvičili se ve střelbě, stavbou bunkrů vytvářeli obranný pás Prahy, střežili odsud evropský vzdušný prostor, jako krtci se zahrabávali do země a k nebi vztyčovali rakety, které převýšily vrcholky smrků. I ti oblékali nejrůznější uniformy - československou, německou, vlasovskou, esesáckou, sovětskou. Ale to největší tajemství Brd se nacházelo pod zemí, za několika šestitunovými ocelovými vraty a bylo tak utajeno, že o něm nevěděly ani nejvyšší politické a vojenské špičky našeho státu. Přivážely k nám je vlaky zakryté plachtami, plachtový koridor je chránil před nežádoucími zraky, když se v temnu noci záhadný náklad stěhoval do betonových skrýší, aby čekal na svou příležitost. Bylo ho tu tolik, že by srovnal se zemí celou Evropu. A my jsme chodili a jezdili kolem, a ani jsme neznali, že neznáme to, co se skrývá pár metrů pod zemí. O jaké základny se jednalo, co se v nich skrývalo, kdo byli ti, kteří to střežili a obsluhovali? A jaké byly souvislosti tohoto záhadného podzemí s událostmi, které ovlivňovaly světový vývoj a jak mohly tyto bunkry samy ovlivnit běh naší planety? Na tyto otázky se pokouší odpovědět autor PhDr. Milan Syruček. Prolistoval desítky dokumentů, hovořil s desítkami odborníků a očitých či náhodných svědků, projel a prošel desítky kilometrů i v zakázaném vojenském pásmu, kam otevřel vstup až souhlas náčelníka generálního štábu. Ač se více než polovinu století zabývá mezinárodními vztahy, žasl, co uviděl, uslyšel a vyčetl. Možná budete žasnout i s ním. A sami se vydáte po stopách minulosti, budete svědky přítomnosti a zamyslíte se nad budoucností kraje, jenž vás očaruje svou krásou a nažene husí kůži ze záhad, které skrýval.
Zadní strana obalu: Rozluštili jsme tedy všechny záhady brdských lesů? Pro konečnou odpověď jsme zastavili před vstupními vraty U Němých. Možná nám na to odpoví budoucnost. Až po řadě let či stoletích sem přijdou archeologové zkoumat, jak se žilo před koncem druhého tisíciletí, jako my zkoumáme, čím se zabývali Keltové na počátku prvního tisíciletí. Budou se zřejmě divit, co vše tu čnělo do nebe místo smrků, či co se zakopávalo pod zemi, hluboko pod jejich kořeny. Jen doufám, že brdské hvozdy budou shovívavé a většinu stop po tom, jak jsme se chystali zničit sami sebe, zmizí. Zarostou. A pokud přece jen něco zůstane, archeologové možná svůj úžas zapijí nějakou stopečkou. Pevně věřím, že k tomu povede důvod zcela jiný, než ten, který visí v míšovském bunkru.