Existují různé metody jak určit stáří stromu. Každá z nich má svá omezení a všechny počítají s tzv. ročním přírůstkem. V našich a jim podobných klimatických podmínkách je roční přírůstek snadno rozpoznatelný v řezu napříč kmenem a označuje se jako letokruh. Tam, kde jsou klimatické podmínky po celý rok stejné, tedy například v tropech, roste dřevo rovnoměrně a žádné letokruhy na něm nejsou patrné. Z uvedeného vyplývá, že každý letokruh představuje 1 rok života stromu a ke stanovení jeho věku tedy stačí letokruhy jednoduše spočítat. Jak to ale udělat, pokud chceme určit stáří vzrostlého stromu a nemáme v úmyslu ho kácet? I na tuto otázku vám dá odpověď tento článek. Pro úplnost je třeba zmínit, že za jistých okolností může dojít k tomu, že roční přírůstek není patrný. To samozřejmě vede ke zkreslení při určování stáří, ale tato okolnost nenastává často a hlavně ji stejně nelze žádným způsobem eliminovat. Je tedy nutné si uvědomit, že stanovit věk stromu s naprostou jistotou a absolutní přesností není možné a podle toho k této problematice přistupovat.
- Nejjednodušším způsobem jak určit stáří stromu je spočítat letokruhy buď na pařezu nebo přímo na kmeni. Omezení této metody je jasné, neumožňuje stanovit věk stromu, aniž by byl před tím pokácen, takže rozhodně není použitelná vždy a všude. Na druhou stranu nevyžaduje žádné pomůcky a je velmi přesná.
- Počet letokruhů však lze zjistit i u vzrostlého stromu. Používá se k tomu tzv. přírůstkový vrták. S jeho pomocí se získá vzorek dřeva ve tvaru podlouhlého válečku, na kterém se pak letokruhy spočítají. Nevýhodou je potřeba speciálního nástroje a byť malé, tak přeci jen poškození stromu. Naopak výhodou je, podobně jako u počítání letokruhů na pařezu nebo kmeni, vysoká přesnost.
Hned na úvod je třeba zdůraznit, že stanovení věku stromu tímto způsobem je ve vztahu k přímému počítání letokruhů méně přesné. Má však i svůj půvab spočívající v tom, že ho můžeme aplikovat na libovolný strom, aniž by došlo k jeho jakémukoli poškození. I zde se počítá, byť skrytě, s tzv. ročním přírůstkem. Skrytě proto, že nemáme možnost ho vizuálně zkontrolovat a tak, aby bylo možné ho využít pro stanovení vzorečků, se pro jeho určení vycházelo ze statistických údajů. A právě toto je důvodem snížené přesnosti této metody. Principem statistiky totiž je, jak známo, že, ať je algoritmus jejího zpracování jakkoli dokonalý, tak zevšeobecňuje a každý dendrolog vám řekne, že paušalizovat vytváření letokruhů dost dobře nejde. Na jejich podobu má totiž vliv spousta faktorů jako například množství srážek, teplota, typ půdy, nadmořská výška, ale třeba i hustota porostu atd., a v neposlední řadě je to i druh stromu samotného. Šířka letokruhů se liší jak rok od roku, tak i v rámci jednoho roku na různých částech téhož kmene. Těchto vlastností lze s úspěchem využít při zpětné rekonstrukci klimatických podmínek tak jak se měnily během života stromu, ale pro určení jeho věku z velikosti kmene, a tedy bez možnosti spočítat letokruhy, představují velký problém. Následují 2 metody, které se s tím různým způsobem vypořádávají. První je jednoduchá, ovšem ne zrovna přesná, druhá je složitější, ale zato přesnější. Ještě je vhodné dodat, že při určování věku extrémně starých stromů mohou být výsledky obou těchto nedestruktivních metod silně zkreslené.
- Platí poučka, že stáří stromu zhruba odpovídá obvodu jeho kmene v palcích. Ten se zjišťuje přibližně ve výšce 1,3 m nad zemí (jednoduše ve výšce hrudníku) a lze k tomu použít například provázek, který se nejdříve ovine kolem stromu a následně změří metrem. Při použití metrické soustavy je nutné zjištěný údaj přepočítat podle následujícího vzorečku:
S - stáří stromu
O - obvod kmene [mm] měřený ve výšce 1,3 m nad zemí
S = O / 25,4
Tato metoda nezohledňuje žádné specifické vlastnosti konkrétního druhu stromu. Výhodou tak je především její univerzálnost, nevýhodou pak malá přesnost.
- Druhá metoda umožní určit věk stromu buď pomocí tabulky nebo vzorečku, který je pro každý druh stromu jiný. Je to dáno tím, že se snaží zohlednit rozdílné vlastnosti jednotlivých druhů jako je různá tloušťka kůry nebo odlišná hodnota dosahovaného ročního přírůstku. Díky tomuto přístupu je možné dosáhnout větší přesnosti oproti předchozí metodě. Následují vzorečky pro konkrétní druhy stromů:
S - stáří stromu
O - obvod kmene [mm] měřený ve výšce 1,3 m nad zemí
Borovice: S = (O / 13) - 6
Buk: S = (O / 16) - 2,5
Jedle: S = (O / 14) - 3
Smrk: S = (O / 13) - 3,5
K dispozici je na základě výše uvedených vzorečků zpracovaná přehledná tabulka, s jejíž pomocí můžete určit stáří stromu jak podle jeho obvodu, tak i průměru. Kvůli nesouměrnosti tvaru kmene je však pro dosažení co největší přesnosti vždy lepší používat obvod.
Zatím pouze pro borovici je pak dostupný způsob výpočtu, jenž se navíc snaží zohlednit fakt, že nejsilnější letokruhy má strom ve svém mládí, zatímco ve stáří už jsou slabší. Pro jeho aplikaci je třeba zvolit jeden ze dvou vzorečků. To, který použít se odvíjí od rozměru konkrétního kmene:
S - stáří borovice
O - obvod kmene [mm] měřený ve výšce 1,3 m nad zemí
pro obvod kmene menší nebo roven 650 mm: S = (O / 14) - 5,5
pro obvod kmene větší než 650 mm: S = (O / 6,3) - 61
Výsledky přístupu reprezentovaného těmito dvěma vzorečky jsou rovněž zpracovány do tabulky. Ta ale přímo tyto vzorečky nepoužívá. Snaží se totiž výpočet ještě o něco zpřesnit tím, že na rozdíl od všech v rámci druhé metody uvedených vzorečků (a tabulky s více druhy stromů) neuvažuje pro daný druh stromu průměrnou tloušťku kůry, ale na základě rozměru konkrétního kmene ji vždy počítá. Zmíněné vzorečky tento přístup nezohledňují, protože by pak byly příliš složité a tudíž jen obtížně použitelné v polních podmínkách. Pro tabulku však žádná podobná omezení neplatí.
Tato stránka, a především pak ta její část věnující se metodě určování věku vzrostlého stromu podle jeho druhu, bude průběžně rozšiřována a aktualizována.
• Obrázek LETOKRUHY STARÉHO STROMU na této stránce je tzv. volné dílo; autor neznámý (nick Demokraatti)
• Obrázek PŘÍRŮSTKOVÝ VRTÁK na této stránce je tzv. volné dílo; autor T. Axelson (nick Taxelson)
• Zdroj obrázků: commons.wikimedia.org