Historie

Záhady

Literatura

Z cest

Wallpapers

McDonald's

Různé

Kontakt

Home

Záhady | Záhadné podzemí zámku Rudoltice

7.4.2017

Pozn.: Po najetí myší na obrázky se k nim zobrazí podrobnější informace.

Přibližně 2,5 km jihozápadně od Lanškrouna stojí na plochém temeni kopce zvaného "Zámecký vrch" stará věžovitá stavba. K její severní straně přiléhá nevysoký nově zbudovaný přístavek, který svým nedokončeným zevnějškem jinak malebnou scenérii poněkud hyzdí. Uvnitř přístavku se nachází restaurace, kde je možné se posilnit či osvěžit.

Oné štíhlé věžovité stavbě se říká zámek či zámeček. Co se skrývá za tímto na první pohled nelogickým označením? Na místě dříve skutečně stávala budova rozlehlého zámku. Nepřálo jí však štěstí, když nedlouho po svém dokončení zámek několikrát vyhořel. Poslední z požárů byl přitom natolik devastující, že padlo rozhodnutí zámek neobnovovat. Časem byla většina zdiva snesena. Zůstala jen ona věžovitá stavba - jihovýchodní rizalit zámku.

Obr. 1 - Pozůstatek zámku

Přesto není tato stavba to jediné, co se z původního zámku dochovalo. Zámek měl také rozsáhlá sklepení. Většina byla při likvidaci ruiny po posledním požáru zasypána. Zbytek - zhruba 1/3 původních prostor - však nikoli a po nezbytných úpravách ho pro své potřeby využíval lanškrounský pivovar. Nezasypaná část podzemí se dochovala dodnes. V rámci prohlídky zámku je sklepení přístupné turistům. Svůj úkryt tam našli netopýři a k vidění jsou i pohádkové postavičky, jež tam porůznu rozmístila paní kastelánka, a také galerie duchů - místnost s velkoplošnými fotografiemi bizarních mlžných formací, které paní kastelánka na místě pořídila a jež podle ní souvisejí s nadpřirozenými jevy.

Paní kastelánka je přesvědčena, že se v prostorách zámku odehrávají paranormální aktivity, za důkaz čehož považuje nejen ony podivné mlžné útvary, ale i pocit stísněnosti, jenž se tam nezřídka dostaví.

Zámek je však spojen i s mnohem hmatatelnějšími záhadami. Ty se váží na podzemní prostory. Hovoří se o podzemní chodbě spojující zámek Rudoltice se zámkem nebo pivovarem v Lanškrouně a o další, jež vede do rudoltického kostela. Kromě toho se traduje, že pod dnes přístupným podzemím se původně nacházelo ještě další patro sklepů. Ohledně podzemní chodby do Lanškrouna a 2. patra sklepů dokonce existují svědectví lidí, kteří do těchto prostor vstoupili, přičemž onou chodbou se po překonání její zaplavené části údajně podařilo dostat až na druhý konec, když ústila na povrch někde u lanškrounského pivovaru.

Pak jsou tu ještě události spojené s 2. světovou válkou. Co se záhad týče, mají spíše jen nádech tajemna, a rudoltického zámku se dotýkají pouze okrajově. Za války pobývalo na rudoltickém zámku Gestapo a na zámku v Lanškrouně pak SS. Podle některých informací měl v roce 1940 na lanškrounském zámku provádět průzkum výzkumný ústav SS - Ahnenerbe. Údajně hledali pozůstatky germánského kmene Hermudrů, bájných zakladatelů Lanškrouna, a také onu lanškrounský a rudoltický zámek spojující podzemní chodbu. Ani v jednom případě neuspěli. Našli sice 17. koster, ovšem nejstarší pocházely ze 17. století. Pravda, celé to nepůsobí příliš věrohodně, ale na druhou stranu Ahnenerbe realizoval i podstatně bizarnější projekty. Navíc tam v roce 1940 skutečně historicky zaměřený průzkum probíhal. Jednalo se o stavebně archeologický průzkum lanškrounského zámku a okolí prováděný archeology z německého města Breslau (nyní polská Wrocław). Ideologickým cílem bylo odkrýt hřbitov s ostatky lidí, kteří tam přišli v době vrcholné kolonizace. Kromě hřbitova byly během průzkumu odhaleny i gotické pozůstatky augustiniánského kláštera. Šlo ale o akci Ahnenerbe nebo jsou informace o zapojení této organizace, a tím i o jejím pátrání po Hermudrech a podzemní chodbě, dílem lidské představivosti, mýtem založeným na v tomto případě náhodné kombinaci SS, archeologie a ideologicky zaměřeného úkolu?

Nehledě na aktivity Ahnenerbe - ať už to s nimi bylo jakkoli -, zámek Rudoltice možná má svá tajemství. Proto když se naskytla příležitost provést průzkum podzemí zámku, nebylo o čem přemýšlet. Představa byla taková, že se bude jednat o několikaetapovou akci s tím, že proběhne základní průzkum a ostatní se bude odvíjet podle výsledků, ke kterým se dospěje.

Základní průzkum se odehrál za mrazivého počasí v 2. polovině ledna. Záměrem bylo provést neinvazivní průzkum podzemí a okolí zámku s cílem pokusit se lokalizovat anomálie, které by ukazovaly na existenci 2. patra sklepů a podzemní chodby. Když jsme s kolegy dorazili na místo, už na nás čekala paní kastelánka se starším pánem a paní - místními pamětníky.

Byli jsme provedeni podzemím a seznámeni s problematikou místa. Milé přivítání podtrhlo nachystané občerstvení v podobě koláčů s kávou. Pak už začal samotný průzkum. Prováděl se elektromagnetickou metodou, magnetometrem, odporovou metodou, pulsním detektorem kovů a termokamerou.

Termokamera byla nasazena v celém podzemí a dále na povrchu v okolí věžovité stavby a v celém prostoru někdejšího zámku. Ostatní průzkumné metody byly aplikovány pouze v podzemí. Detektor kovů přišel ke slovu v místnosti s galerií duchů, místnosti východně od ní a na vybraných místech hlavního sálu. Pro zbytek byla při vzetí v úvahu všech okolností zvolena severojižní linie procházející místností s galerií duchů a místností severně od ní. Tato linie pak byla ještě doplněna o ji křížící linii východozápadní, jež procházela místností s galerií duchů a místností východně od ní, přičemž zde proběhlo měření pouze elektromagnetickou metodou.

Ke zklamání paní kastelánky termokamera žádnou anomálii nezaznamenala, v žádné z oblastí, kde byla nasazena, nezachytila nic, co by ukazovalo na existenci skrytých podzemních prostor. To detektor naopak signalizoval přítomnost kovu v podstatě pořád. Evidentně se jednalo o kovovým odpadem zamořené prostředí. V takových podmínkách byla tato metoda průzkumu de facto nepoužitelná a podobně jako termokamera žádné nadějně vypadající výsledky nepřinesla.

Výsledky ostatních průzkumných metod nebylo možné vyhodnotit na místě, jejich výstupy se musely nejprve zpracovat. Ukázalo se, že odporová metoda sice zjistila potenciálně vyšší vodivost, ale vzhledem k celkově vyšší vodivosti prostředí nelze naměřené hodnoty považovat za průkazné. Magnetometr zaznamenal 2 anomálie, jednu nevýraznou a druhou dobře zřetelnou, jež se nacházela na samém konci linie měření. Elektromagnetická metoda, která byla jako jediná aplikována na 2 liniích, zjistila 2 anomálie. Každá se nacházela na jiné linii měření, přičemž ta na severojižní linii se shodovala s onou dobře zřetelnou anomálií zachycenou magnetometrm. Průběh a výsledky těchto měření jsou znázorněny na následujícím obrázku.

Obr. 2 - Situační plán, výsledky neinvazivního průzkumu

Závěrem lze konstatovat, že žádná z použitých metod nezachytila takové anomálie, jež by svědčily pro existenci skrytých podzemních prostor, ovšem vysoká vodivost měřeného podkladu výsledky měření negativně ovlivňuje a prokazování eventuálních dutin poněkud ztěžuje. Vzhledem k popsaným okolnostem se jako jediná šance na případné odhalení skrytých podzemních prostor jeví použití invazivních metod průzkumu, např. vrtů. Pokud se odhlédne od pátrání po skrytém podzemí, tak za pozornost stojí ona anomálie zachycená jak magnetometrem, tak elektromagnetickou metodou. Nelze u ní sice vyloučit souvislost s podložní horninou, ale mohlo by se jednat i o větší kovový předmět. Stejně jako v případě detekce podzemních dutin může dát odpověď na otázku, co za touto anomálií stojí, pouze invazivní průzkum.

Zdroje informací:
• Kniha Velká turistická encyklopedie - Pardubický kraj, autoři Vladimír Soukup a Petr David, rok vydání 2011
• Výpověď kastelánky a pamětníků
www.lanskroun.eu | cs.wikipedia.org