Různé | Detektory kovů - základní charakteristika, jak vybrat ten pravý

26.12.2009

Tento článek je určen těm, kteří uvažují o koupi svého prvního detektoru a tudíž v dané oblasti dosud nemají žádné osobní zkušenosti. Má jim pomoci zorientovat se v této problematice, ukázat co je možné od těchto přístrojů očekávat a tak snad usnadnit rozhodování jaký přístroj si ze široké, a tím pro začátečníka značně nepřehledné, nabídky pořídit. Jen je potřeba mít na paměti, že údaje, které jsou uvedeny dále, popisují vlastnosti detektorů kovů v obecné rovině a určitě existuje v každé kategorii přístroj, který v té či oné vlastnosti dosahuje lepších nebo horších výsledků než je obvyklé. Pro úplně přesné srovnání by se musely provést testy všech typů detektorů a navíc za naprosto stejných podmínek. To je ovšem v praxi téměř nerealizovatelné a v každém případě to přesahuje rámec tohoto článku.

Detektory kovů lze základním způsobem rozdělit podle technologie se kterou pracují na pulsní a VLF (Very Low Frequency). Tyto kategorie se vzájemně liší dosahovanými výkony, komfortem práce a u některých pulsních detektorů i cenou. V něčem má navrch pulsní detektor a v dalším zase VLF. Rozhodně nelze paušálně říci, že je jedna z technologií lepší, každá se prostě hodí na něco jiného. Obecně platí, že VLF detektory, na které je tento článek zaměřený především, jsou mezi hobby hledači oblíbenější nebo aspoň rozšířenější než detektory pulsní. Těm zde sice tolik prostoru věnováno není, ale i tak si budete moci udělat základní představu o tom, v čem podstatném se oba druhy detektorů liší a rozhodnout se, který z nich vám bude vyhovovat lépe.

VLF detektory

Dále lze tyto detektory rozdělit na pohybové a bezpohybové. Pro správnou funkci pohybového detektoru je potřebný, jak jeho označení napovídá, pohyb cívky nad cílem, zatímco u bezpohybového tomu tak není. Obecně platí, že bezpohybový detektor má o něco nižší hloubkový dosah oproti pohybovému, ale zase má přesnější separaci. Většinu pohybových detektorů je možné přepnout do bezpohybového režimu (tzv. pinpoint), ten však obvykle není schopen diskriminace. Proto je důležité nezaměňovat bezpohybový detektor s bezpohybovým režimem pohybového detektoru. Termíny hloubkový dosah, separace, pinpoint a diskriminace jsou vysvětleny dále. Hodně VLF detektorů má problémy při hledání v silně mineralizovaných půdách sopečného původu, jaké se vyskytují například v Českém středohoří. Bohužel tuto vlastnost nelze v rámci této kategorie detektorů paušalizovat a tak, pokud se chystáte hledat v takových podmínkách, určitě se před koupí přístroje poraďte s prodejcem, zda je vámi zvolený typ detektoru pro tato místa vhodný.
- Hned na úvod začneme tím, co každého hledače zajímá asi nejvíc a tím je hloubkový dosah detektoru. Žádný z výrobců tento údaj neuvádí. Tvrdí, že prosté srovnávání tohoto parametru je neobjektivní a zavádějící. Zdůvodňují to tím, že na dosahované výsledky má vliv mnoho faktorů jako typ půdy, tvar či velikost předmětu, jeho poloha v zemi, nastavení detektoru a podobně. Je nutné říci, že mají pravdu. Nicméně, ačkoli přesnou hodnotu zodpovědně uvést nelze, dozvíte se zde orientační údaje pro aspoň hrubou představu o hloubce, které je možné s VLF technologií dosáhnout. Středně velkou minci je pohybový detektor schopen rozeznat zhruba do 30 cm. U větších předmětů dosahuje i větších hloubek, ale rozhodně tu neplatí přímá úměra. Například taková přilba je detekovatelná řekněme do 60 cm, a ve 150 cm už neobjevíte ani zakopaný vlak, protože použitá technologie zde naráží na své limity. Je to samozřejmé a lze to přirovnat k tomu, že 10 cm dlouhým vrtákem 15 cm hlubokou díru prostě nevyvrtáte. Tyto údaje platí pro klasické detektory, tedy ty s cívkou na konci tyče, u nichž hledání probíhá plynulým, kontinuálním pohybem z jedné strany na druhou. Aby zde uvedené informace byly kompletní, je třeba se zmínit i o existenci speciálních VLF detektorů určených pro skutečně hloubkové hledání. Takové přístroje, vybavené cívkou se dvěma boxy, sice nedisponují diskriminací, ale zato jsou schopny detekovat velké předměty až do hloubky 3 až 5m. Na malé cíle blízko povrchu naopak nereagují. Zajímavou alternativou tak mohou být 2 klasické VLF detektory firmy Garrett (GTI 2500 a Master Hunter CX Plus), u nichž je možné takovou cívku použít a vlastně tak získat dva přístroje v jednom.
- Další důležitou vlastností je diskriminace. Tímto termínem se označuje schopnost detektoru rozpoznat materiál předmětu pod cívkou a do jisté míry i jeho charakter (mince, fólie...). Přístroj s diskriminací tedy umí rozeznat, zda se jedná o železo nebo o barevný kov, popřípadě o jaký. Toto je velmi důležitá vlastnost, především pro ty, které železné nálezy nezajímají. Existují různě uživatelsky přívětivé pojetí diskriminace, ale obecně platí, že pokud snad narazíte na VLF detektor, který ji nemá, pak ho rozhodně nebrat.
- S diskriminací úzce souvisí separace. Tyto dvě vlastnosti bývají někdy vzájemně zaměňovány nebo dokonce slučovány, ale jedno a to samé to rozhodně není. Představte si 2 kovové předměty blízko sebe a navíc každý z jiného materiálu. Separací se rozumí schopnost detektoru tyto cíle od sebe rozeznat. Zde je velmi důležitá rychlost s jakou přístroj vyhodnocuje signály. Pokud je v tomto ohledu příliš pomalý, tak buď rozpozná pouze jeden z předmětů a o tom druhém vůbec neví, nebo ze dvou různých signálů vytvoří jeden zkreslený. Může se tak snadno stát, že železný předmět, který vás nezajímá, zastíní signál barevného kovu a vy jste právě, aniž byste to tušili, přešli například nějakou minci.
- Analogový nebo digitální detektor, a jaký je mezi nimi vlastně rozdíl? Jednoduše řečeno, analogový detektor je takový, který nám dává informace o předmětu pod cívkou pouze a jedině prostřednictvím zvuku, zatímco digitální také prostřednictvím tónu, ale navíc ještě informacemi na displeji. Tyto informace bývají ve formě obrázků, čísel nebo grafu. Na rozdíl od analogového musí digitální detektor signál nejprve softwarově zpracovat, aby ho mohl zobrazit na displeji. Levné digitální detektory tak mívají pomalejší reakci na cíl, což je velmi nepříjemná vlastnost zvláště v železem zamořených lokalitách. Více informací o rychlosti zpracování signálů viz. odstavec o separaci. Analogové přístroje jsou na tom v tomto ohledu sice lépe, ale zase u nich nemáte možnost vizuální kontroly toho, jak detektor předmět pod cívkou vyhodnotil. Rozhodnutí zda se jedná o železo nebo o něco jiného tak činíte pouze na základě zabarvení tónu, který detektor vydává. Jistěže se to dá naučit, ale aspoň ze začátku to může působit jisté obtíže. Na druhou stranu tak získáte správné hledačské návyky, jež časem možná oceníte.
- Pro přesné určení polohy cíle je užitečným pomocníkem tzv. pinpoint neboli bezpohybový režim. Oceníte ho především na železem zamořených lokalitách nebo při několika cílech blízko sebe, ale pravděpodobně ho budete používat úplně všude. Při běžném hledání detektor pracuje v pohybovém režimu a do bezpohybového přepínáte až v okamžiku nalezení cíle, který chcete kopat. Dá se říci, že pohybový (tedy standardní) režim vám sdělí o jaký předmět se jedná a pinpoint pak zaměří jeho polohu.
- Většina detektorů pracuje pouze s jedinou frekvencí. U některých je možnost volit mezi více frekvencemi, ale v danou chvíli používají vždy pouze jednu z nich. Existují ovšem i přístroje, které dokáží pracovat s několika frekvencemi najednou. Specialistou je v tomto ohledu firma Minelab se svou BBS (Broad Band Spectrum, 17 frekvencí) či FBS (Full Band Spectrum, 28 frekvencí) technologií. Konkrétní hodnota pracovní frekvence se u jednotlivých výrobců i typů detektorů liší. Obvykle není nižší než 5 a vyšší jak 20 kHz. Výše zmíněná multifrekvenční FBS technologie umožňuje pracovat najednou s 28 frekvencemi v rozpětí od 1,5 do 100 kHz. Platí, že nízká frekvence proniká hloub do půdy, ale není tak citlivá na malé předměty, zatímco u vysoké frekvence je tomu naopak.
- Pokud budete procházet technické parametry detektorů pozorně, pravděpodobně si všimnete, že jsou vybavovány různými velikostmi a druhy cívek. Speciálními cívkami se dvěma boxy pro hloubkové hledání se zde zabývat nebudeme. Pro ty standardní platí, že čím větší cívka, tím hlouběji detektor dosáhne, ale je to za cenu snížení citlivosti na malé cíle a zhoršené separace. U menších cívek je tomu logicky naopak. Tolik k velikosti. Co se druhů týče, základní rozdělení je na koncentrické a Double-D (označované také jako DD nebo 2D) cívky. Liší se tvarem a vlastnostmi elektromagnetického pole, jehož prostřednictvím prohledávají půdu. Koncentrická cívka dokáže lépe zaměřit cíl, ovšem je náchylnější k rušení v silně mineralizovaných půdách a kvůli tvaru generovaného elektromagnetického pole vyžaduje pro skutečně precizní prohledání prostoru větší přesah mezi jednotlivými pohyby. Double-D cívka se vyznačuje větší stabilitou, především v silně mineralizovaných půdách (tedy i na mořských plážích), a elektromagnetickým polem, jehož tvar umožňuje důkladnější skenování půdy, lze tedy říci, že je vhodnější variantou. Vypadá to složitě a takové to i skutečně je, nicméně nelamte si s tím hlavu. To už za vás totiž udělal výrobce a základní cívka, kterou k detektoru dostanete, jednoduše znamená ten nejlepší kompromis. Jediné, co by snad stálo za zvážení, je zjistit si, zda u daného typu detektoru existuje možnost vyměnit v případě potřeby základní cívku za jinou.

Pulsní detektory

Na rozdíl od VLF detektorů nemají ty pulsní problémy ani v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Je to dáno tím, že pracují na úplně jiném principu a takové podmínky jim prostě nevadí. Odlišností je však víc. Jednoznačnou výhodou pulsních detektorů je větší hloubkový dosah a to zhruba 0,5 m až několik metrů v závislosti na velikosti předmětu. Naopak jejich největší slabinou je diskriminace. Přístroj jí buď nedisponuje vůbec nebo pracuje nespolehlivě. Je sice možné pořídit si pulsní detektor s dobře fungující diskriminací, ovšem cena takového přístroje je řádově jinde. Některé modely je možné vybavit speciální rámovou cívkou určenou stejně jako cívka se dvěma boxy u VLF detektorů pro hloubkové hledání velkých předmětů.

Vliv ceny detektoru na jeho výkon

V žádném případě nelze doporučit koupi detektoru prostřednictvím TeleShoppingu nebo v supermarketu a podobně. Přístroje tam nabízené sice bývají k mání za velmi zajímavou cenu (často do 2000,- Kč), ovšem jejich schopnosti jsou opravdu prostinké a investici do nich lze označit za doslova vyhozené peníze. Kvůli objektivitě je třeba říci, že i v supermarketu můžete občas narazit na detektor od renomovaného výrobce a tam už je samozřejmě vše v pořádku, ovšem tomu odpovídá i vyšší cena. Protože však tyto řetězce nabízejí detektory kovů jen příležitostně, rozhodně neočekávejte, že tam narazíte na někoho, kdo vám bude schopen kvalifikovaně poradit. Jelikož je tento článek určen především těm z vás, kteří uvažují o koupi svého prvního detektoru, je potřeba takové rady pravděpodobná, a tak nelze jinak než doporučit nákup u profesionálů, kteří se této problematice dlouhodobě věnují. U nich naleznete přístroje v cenovém rozpětí 4 až 40 tisíc korun (neplatí pro některé pulsní detektory). Vyšší cena sice neznamená vždy lepší kvalitu, ale obecně je možné říci, že čím dražší přístroj, tím pokročilejší, přesnější a rychlejší elektronika. Pokud vám detektor hlásí železný předmět a vy jdete dál, protože vás zajímají šperky, je vše v pořádku, ovšem jen v případě, že to náhodou nebyla zlatá náušnice. Tento článek rozhodně nemíní lobovat za nákup těch nejdražších přístrojů, ani ty totiž nejsou stoprocentní, ale riziko nepřesné analýzy cíle je u levných modelů samozřejmě vyšší. Dalším důležitým rozdílem spojeným s úrovní ceny přístroje jsou možnosti nastavení. Zatímco u levných detektorů lze nastavovat jen ty nejzákladnější funkce, u top modelů je to prakticky vše a tak u nich máte mnohem lepší možnost přizpůsobit přístroj právě těm podmínkám ve kterých chcete hledat. Doporučení ohledně ceny tedy zní, dopřejte si tak kvalitní přístroj jaký si jen můžete dovolit. Časem totiž zaručeně zjistíte, že pěkné nálezy nejsou tak obvyklé jak jste si představovali a vy tak nebudete mít důvod se domnívat, že je to kvůli detektoru, při jehož koupi jste zbytečně šetřili. Zde je nutno poznamenat, že kvalitní přístroj sice zvyšuje vaše šance na zajímavé nálezy, ale jejich zárukou rozhodně není. Poklady, ať už si pod tímto termínem představujeme cokoli, se totiž nevyskytují v zemi zrovna nahusto a najít je rozhodně není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tato věta snad odradila ty, jež se domnívají, že po té co si pořídí detektor, budou ze země tahat stříbrňáčky jako kapříky z chovného rybníku. Pro ty ostatní následuje několik konkrétních rad, jež vám snad budou užitečné při výběru vašeho prvního detektoru kovů.

Doporučení pro výběr prvního detektoru kovů

- První doporučení už vlastně bylo dáno o odstavec výše, ale pro přehlednost bude uvedeno i zde. Nakupujte u odborníků a pořiďte si ten nejlepší detektor, jaký můžete.
- Jestliže hodláte hledat v půdách sopečného původu (například tedy v Českém středohoří), pak další doporučení nejsou určena vám. Navštivte profesionálního prodejce a nechte si s výběrem detektoru poradit od něj. Po přečtení tohoto článku jste alespoň vybaveni těmito základními znalostmi: V silně mineralizovaných půdách sopečného původu mají VLF detektory, na rozdíl od těch pulsních, obecně problémy. Zkušenosti ovšem ukazují, že i mezi nimi existují přístroje, jimž se i v takových podmínkách daří obstát relativně dobře. Teoreticky by se mezi ně mohl zařadit i E-Trac, nová vlajková loď Minelabu v této kategorii.
- Platí-li, že nechcete přístroj pro hledání v půdách sopečného původu (viz. o odstavec výše), měl by to být VLF detektor, na ty pulsní pro začátek zapomeňte.
- Pokud váháte mezi pohybovým a bezpohybovým detektorem, pak pro začátečníka je, hlavně pro svoji univerzálnost, vhodnější volbou ten pohybový.
- Analogový nebo digitální? Zde je to trochu složitější a odpověď proto nebude úplně jednoznačná. Záleží na tom, kolik peněz chcete do detektoru investovat. Pokud to má být přístroj střední nebo vyšší kategorie, pak lze doporučit digitál. Jako začátečník totiž můžete mít problém s určováním vlastností předmětu pod cívkou pouze na základě zabarvení tónu ve sluchátkách nebo reproduktorech a digitální přístroj vám, na rozdíl od analogového, sděluje parametry cíle i prostřednictvím displeje. Jestliže vybíráte detektor v nižší cenové relaci, pak volte raději analog. A to z toho důvodu, že digitál v této kategorii sice nabízí stejné výhody, ale oproti analogu mívá pomalejší reakci na cíl. Pokud vás představa, že s vámi bude detektor komunikovat pouze prostřednictvím zvuku, děsí, pak tedy jděte do digitálu, ovšem věnujte zvýšenou pozornost právě rychlosti odezvy detektoru na předmět pod cívkou. Naštěstí zrovna toto je vlastnost, kterou si můžete u svého prodejce snadno vyzkoušet. A buďte pečliví, rychlost detektoru je totiž opravdu důležitá. Příznivé ohlasy v tomto smyslu má například Teknetics Alpha 2000, ovšem s čistým svědomím zde nelze dát lepší doporučení než: jděte a vyzkoušejte si to osobně.
- Detektor by měl mít aspoň základní diskriminaci a pokud možno i tzv. pinpoint pro přesné zaměření cíle.
- S pracovní frekvencí, ale jak už bylo uvedeno dříve, ani s velikostí a druhem cívky, si dělat starosti, pokud vysloveně nechcete, nemusíte.
- Výše uvedené informace by měly postačit k tomu, abyste si dokázali vytipovat takový detektor, lépe řečeno několik detektorů kovů, které by vám mohly vyhovovat. Se svými představami pak navštivte odborného prodejce. Vysvětlete mu co od hledání očekáváte a pokud s vašimi závěry souhlasí, otestujte si postupně všechny přístroje, jež prošly sítem vašeho předvýběru. Porovnávejte přitom především diskriminaci, separaci, hloubkový dosah na předměty ležící na povrchu i, a to hlavně, zakopané v zemi (toto je skutečně velmi důležité, protože dosah vykazovaný na vzduchu a v zemi se liší a ten na vzduchu vás přitom příliš nezajímá), a v neposlední řadě i rychlost reakce detektoru (ta se naopak dobře testuje, pokud předměty leží na povrchu). Toto jsou vlastnosti, které by měly rozhodnout. Pokud jsou dosahované výsledky vyrovnané, pusťte ke slovu i další hlediska jako jednoduchost ovládání, způsob jakým s vámi přístroj komunikuje nebo kvalitu zpracování. To vše dohromady bude mít vliv na to, jak dobrý pocit z práce se svým detektorem budete mít. Vybírejte pečlivě, ať je to ten nejlepší.