Historie | Hradiště Darebnice, hrad Hlavačov - co je co
25.5.2010V obou případech se jedná o pozůstatky opevněných sídel poblíž Chocně. Jsou od sebe vzdáleny jen několik set metrů a nejspíš právě to je jednou z příčin zmatečných informací, které se v souvislosti s nimi vyskytují. Že kolují po internetu, asi nikoho nepřekvapí, vždyť mnoho lidí dnes jednoduše, s malým respektem k autorským právům, zkopíruje článek někoho jiného, často i doslova, a co nejrychleji jej umístí na web, aniž by se namáhali v něm uvedená fakta jakkoli ověřit. Jenže na ony omyly a mystifikace narazíte i jinde.
U Darebnice a Hlavačova můžete po přečtení některých zdrojů nabýt dojmu, že se jedná ne o dvě, ale hned o tři opevněná sídla, jindy bývají obě lokality navzájem zaměňovány, popřípadě jsou sdružovány v jednu. Tak je tomu i na informační tabuli přímo na místě. Na ní uvedený popis je natolik chaotický, že snadno dojde k paradoxní situaci, kdy po jeho přečtení nemáte ani tušení o existenci starověkého hradiště jen o několik desítek metrů dále anebo se marně rozhlížíte po stopách odpovídajících půdorysu místa označovaného v textu jednou jako hrad a podruhé jako hradiště.
Jasně, je to třeba jen horkou jehlou šitá tabule pro turisty, jenže podobné chyby se vloudily i do ne zrovna levné publikace sestavené odborníky, konkrétně do knihy ENCYKLOPEDIE HRADIŠŤ V ČECHÁCH od autorů Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina a Lubor Smejtek, rok vydání 2003. Její součástí je mapa, která zřetelně zobrazuje dvě různá sídla. Darebnice je tam uvedena pod názvem Běstovice a to v prostoru Hlavačova jako Choceň. Proti tomu nelze, vzhledem ke způsobu označování lokalit jaký autoři zvolili, nic namítat. Horší je, že popis uvedený u Hlavačova jednoduše neodpovídá realitě a k němu vztažený půdorys ve skutečnosti zobrazuje Darebnici, u níž zase k dispozici žádný plánek není. Při důkladnějším studiu si uvědomíte, že texty k oběma lokalitám ve skutečnosti popisují jedno a to samé místo, Darebnici. Autoři zřejmě vůbec neměli v úmyslu zabývat se hradem Hlavačov, neboť nespadá do kategorie, na kterou je jejich kniha zaměřena. Podařilo se jim však jednu lokalitu rozdělit na dvě a tu nepravou umístit právě do prostoru onoho hradu. Kritika se týká zavádějícího popisu terénních dispozic, tedy faktu, který si může každý fyzicky ověřit. Zdá se, že autoři tato místa nikdy nenavštívili a údaje, které nám v knize předkládají, získali pouze z druhé ruky. Toto zjištění samozřejmě vyvolává otázku, jestli výše zmíněné nepřesnosti představují náhodu nebo pravidlo. Jak je to asi s lokalitami, které člověk nezná? A co informace, jež si nelze osobně ověřit (historické zařazení, interpretace nálezů a podobně)? Je možné se o publikaci v tomto ohledu opřít anebo panuje chaos i zde?
To ale trochu odbíháme. Vraťme se zpět k Darebnici a Hlavačovu. Ke zmatku, který okolo jejich identifikace vznikl, bezpochyby přispěla již výše zmíněná nejednotnost v používání jednoslovného označení hrad / hradiště. Ta se vyskytuje obecně, nejen v případě Hlavačova. Tápající laik podvědomě cítí, že ve významu těchto dvou termínů musí být nějaký rozdíl. Odpověď na otázku jaký, ovšem nezíská snadno. Brzy totiž s překvapením zjistí, že definovat jednoznačně oba druhy objektů je pro odborníky velký problém. Jak sami akademici přiznávají, v této otázce se prostě neshodnou. Pak dochází k situaci, kdy v článku jednoho autora je lokalita označována jako hrad, zatímco jiný o ní píše jako o hradišti. To samo o sobě, anebo navíc ještě v kombinaci s nepřesným popisem místa kde se objekt nachází, může čtenáře snadno přivést k závěru, že se jedná o dvě různé lokality se stejným názvem. Ovšem v případě Hlavačova tomu tak není. Neexistuje hradiště a ještě hrad tohoto jména. V blízkosti Chocně se nachází jen jedno opevněné sídlo Hlavačov a v tomto článku je označováno jako hrad. Hradiště Darebnice je samostatná lokalita, která s Hlavačovem nemá, kromě toho, že leží v jeho blízkosti, nic společného.
Ještě je vhodné se zmínit o jedné potencionální příčině oněch zavádějících informací a tou je fakt, že kromě hradu Hlavačov existuje i tzv. „poloha“ stejného jména, která s ním zřejmě přímo nesouvisí a navíc je na některých mapách znázorňována přesně tam, kde se nachází hradiště Darebnice. Na řádný gulášek je tedy zaděláno. Jako potvrzení výše uvedených slov si můžete prohlédnout situaci na 1. vojenském mapování (Čechy, mapový list č. 131), kde je poloha Hlavačov označena nedaleko vsi Darebnice, a také výřez z mapy ČÚZK, kde jsou v inkriminovaném prostoru zaneseny dokonce 3 polohy pod názvem Hlavačov. V žádné z nich však opevněné sídlo stejného jména nenajdete.
Tento článek má za cíl upozornit na zmatek panující v umísťování, ale i popisu, opevněných sídel Darebnice a Hlavačova a umožnit tak každému, kdo bude mít zájem, je od sebe rozeznat a bez problémů lokalizovat. Dnes už jsou sice obě místa do podkladů serveru mapy.cz zaneseny, takže jejich nalezení by neměl být problém, ale jinde, včetně tištěných map, tomu tak být nemusí. Navíc je na mapy.cz poloha hradu Hlavačov zobrazena nepřesně. Podrobnější informace k oběma místům naleznete v sekci historie na tomto webu.
< Zobazit obě lokality na mapě >Na závěr se ještě vraťme k nastíněné složité situaci v otázce odborné definice hradu a hradiště. Je třeba si uvědomit, že hranici mezi těmito typy objektů netvoří tlustá rovná čára, neboť po určitou dobu koexistovaly oba vedle sebe. Navíc mají i mnoho podtypů. Není se co divit, vždyť období budování hradů se počítá na stovky a hradišť dokonce na tisíce let. Je tedy zřejmé, že stručná a přitom přesná definice hradu a hradiště není možná. Přesto tento odstavec nabídne jednoduchou pomůcku, která sice neumí precizní zařazení, ale měla by vám umožnit získat rámcovou představu o dispozicích a časových souvislostech takto označeného objektu nebo naopak zařadit ten, u něhož kategorii neznáte. V obou případech se jedná o opevněná sídla, přičemž hradiště většinou zabírá rozsáhlejší plochu, a z historického hlediska je to předchůdce hradů. Ty se začaly budovat až ve středověku a zpravidla nedosahují takových rozměrů. Pro pochopení základního rozdílu mezi nimi si můžete představit hradiště jako opevněnou vesnici a hrad jako opevněný dvůr.
• Autorská práva k mapám na této stránce nenáleží tomuto webu.
• Zdroj 1. vojenského mapování: oldmaps.geolab.cz
• Zdroj mapy ČÚZK: geoportal.cuzk.cz
