Záhady | Termokamera na hoře Ślęża
30.12.2017Tato reportáž popisuje další fázi průzkumů inspirovaných zjištěními učiněnými během pátrání majícího za cíl posoudit autenticitu příběhu o na konci 2. světové války proběhlém ukládání jistých věcí do několika tajných depozitů. Největší z oněch depozitů se měl nacházet na hoře Ślęża, přičemž dílčím výsledkem uvedeného pátrání bylo vytipování konkrétních míst, jež připadají pro lokaci depozitu v úvahu. Příběh a pátrání po jeho autenticitě je popsán v článku Ve stopách von Schrecka. Průzkumu termokamerou, o němž je tato reportáž, předcházelo měření magnetometrem, o kterém pojednává reportáž Magnetometr na hoře Ślęża.
I když průzkumu termokamerou předcházelo měření magnetometrem, tak průzkum termokamerou z výsledků měření magnetometrem nevychází, jedná se o na sobě nezávislé akce. Z článku Ve stopách von Schrecka vyplývá, že na hoře Ślęża bylo jako možný úkryt depozitu vytipováno celkem 15 míst (jejich poloha viz Mapa míst odpovídajících líčení von Schrecka). V plánu bylo prověřit místa prověřená magnetometrem, nicméně díky dostatku času nakonec došlo i k prověření několika dalších.
Aby k průzkumu došlo v pro měření termokamerou co nejlepších podmínkách, odehrál se za mrazivé zimní noci, v únoru 2017. Sraz s kolegou byl ve 22.00 na parkovišti u lesovny. Když jsem tam dorazil, kromě auta kolegy tam překvapivě byla i 2 další. U jednoho z nich se posilňovali 3 muži a 1 žena. Měl jsem za to, že právě skončili nějakou tůru, ale k mému údivu zavřeli auto a vydali se po cestě vedoucí k vrcholu hory. Za chvíli zmizeli v temnotě lesa.
Zhruba 15 minut poté jsme už byli s kolegou oba připraveni a vyrazili jsme stejnou cestou. Netrvalo to nijak dlouho a onu skupinu jsme dostihli. Vlastně to bylo překvapivě brzy na to, jaký měli náskok. Když jsme je míjeli, jeden muž se zrovna nemotorně zvedal ze země, zatímco druhý mu v tom pomáhal. Cesta byla pokryta ledem, takže to dost klouzalo, nicméně v tomto případě to vypadalo spíše na důsledek konzumace alkoholu. Čtveřici jsme předešli a pak už jsme je, ani nikoho jiného neviděli.
Křižovali jsme potemnělý svah hory a alespoň já doufal, že na nikoho nenarazíme, protože vysvětlovat někomu naši aktivitu nadšením pro turistiku by nepůsobilo příliš věrohodně. A jít s pravdou ven by asi nebyl nejlepší nápad, pochopitelně. Postupně jsme proměřili všechna místa prozkoumaná magnetometrem i všechna, na která při měření magnetometrem nedošlo, ale byla tzv. při cestě, některá z nich s širším okolím, a dokonce došlo i na jedno, jež mezi vytipovanými vůbec nefiguruje - jeskyni, spíše výklenek, nacházející se nějakých 150 m jihozápadně od místa 5.
Výsledky průzkumu termokamerou
Mráz, nesouvislá vrstva sněhu řádově v centimetrech a cesty se sklonem pokryté ledem, takové byly podmínky našeho průzkumu. V jeho průběhu jsme nenarazili na žádný významný rozdíl teplot míst zájmu oproti okolí, a tak nezbylo než konstatovat, že termokamera nic, co by ukazovalo na existenci podzemních prostor, neodhalila. Snad jediné místo se trochu vymykalo. Rozdíl teplot zde byl pouze o maličko větší než jinde, ale vzhledem k povaze terénu lze u něj mít jisté pochybnosti. Stálo by za to provést menší výkop a zjistit, co za zdrojem tepla stojí - je to vyvěrající voda, nebo přicpaný výduch z podzemních prostor? Nejedná se ovšem o případ, od kterého by bylo rozumné očekávat pozitivní výsledek, pouze míra nejistoty, zda se jedná o přirozený jev či nikoli, je zde o trošičku větší.
Termogram místa s pochybnostmi; 12.2.2017
Měření termokamerou je oproti jiným neinvazivním metodám specifické v tom, že umí dát pouze kladnou odpověď. To znamená, že pokud zachytí hodnoty svědčící o přítomnosti podzemních prostor, pak tam ty prostory existují a otázkou zůstává pouze jejich charakter. Jestliže však na takové hodnoty nenarazí, pak lze jen konstatovat, že se tepelné příznaky podzemních prostor v daném místě nevyskytují, ale ne, že tam ty prostory nejsou. Jde totiž o to, že pokud je podzemí spojeno s povrchem například průduchem, pak z podzemí proudí ven vzduch o jiné teplotě než je teplota venkovního vzduchu, tento rozdíl teplot termokamera zachytí a podzemí je identifikováno. Ale když nezachytí nic, může to znamenat, že se tam žádné podzemí nenachází, ovšem také to, že tam je, jen nemá žádné spojení s povrchem.
Lze říci, že průzkum termokamerou nic slibného ohledně existence podzemních prostor neukázal. Jedno místo sice vzbuzuje určité pochybnosti, ale jejich míra je v podstatě zanedbatelná; pro úplnost se patří uvést, že toto místo a místo zjištěné s mnohem větší přesvědčivostí magnetometrem se neshodují. Výsledek průzkumu však nelze brát jako negující v tom smyslu, že tam podzemní prostory nejsou. Vzhledem ke specifikům měření termokamerou je docela dobře možné, že existují, ale jsou ve stavu, kdy je termokamera není schopná identifikovat. Každopádně pozitivní výsledek průzkuzmu - ve který jsme doufali a který by byl, na rozdíl od toho negativního, jednoznačně vyložitelný - se nedostavil.
