Velký Kluk | Ve stopách von Schrecka (2. část)

Dobrodruh - Snílek - Romantik - Milovník přírody, historie, záhad a McDonald's

Záhady | Ve stopách von Schrecka (2. část)

26.4.2016; druhá část článku
Pokud neznáte předchozí díl, je pro maximální zážitek nezbytné přečíst si nejprve jej.

Pozn.: Po najetí myší na obrázky se k nim zobrazí podrobnější informace.

Nyní nastal čas ponořit se do von Schreckova příběhu poněkud hlouběji. Ukáže se jeho vyprávění jako věrohodné i v těch klíčových bodech? Před námi je výše naznačené, z teoretické přípravy a průzkumu v terénu sestávající pátrání zaměřené na pro celou historii zásadní objekty. Jako první je na řadě letiště v Mirosławicích, kam přijela kolona náklaďáků a vlak, ze kterého byly do vozů přeloženy nějaké bedny.

Letiště v Mirosławicích existuje a existovalo i za války. Jenže současné fungování letiště je prostě fakt a informaci, že se tam nacházelo i za války, je při troše snahy vcelku snadné získat, takže potvrzení samotné existence letiště nemá z hlediska posouzení míry věrohodnosti von Schrecka valný význam. Je třeba zaměřit se na něco jiného. Musí to být přitom element, jenž je v příběhu dostatečně dominantní, aby při zjištění případné nesrovnalosti ji nebylo možné přejít s tím, že se jedná o malichernou záležitost. Jeden takový element se přímo nabízí. Je jím železniční vlečka, po které na letiště přijel mimořádný vlak.

letiste_1.gif
Obr. 1 - Letiště 1

letiste_2.gif
Obr. 2 - Letiště 2

Ze současné mapy vyplývá, že dnes na letiště, ani v jeho blízkosti, žádné koleje nevedou. Totéž ukazuje i fotomapa. Zatím to ale nic neznamená, protože od konce války uběhlo už několik desetiletí a během nich mohla být vlečka zlikvidována. Jenže horší je, že není zakreslena ani na starší mapě. Dobrá, a co mapa historická? Pohled na mapu z roku 1937 je zklamáním, vlečka není ani tam. To už zavání průšvihem. Že by příběh dostal vážnou trhlinu už na první lokalitě? Ach jo, von Schreckova důvěryhodnost nepřežila srážku s lokomotivou projíždějící po neexistující trati, honí se mi hlavou.

Vzdát to ale ještě nechci. Bohužel, von Schreck k vlečce neuvádí žádné podrobnější informace, jako kdy vznikla nebo odkud vedla, takže se není čeho chytit. Zadávání hesel do vyhledávače nikam nevede. Vypadá to beznadějně a já pomalu rezignuji.

Aby se kruh uzavřel, vracím se ještě jednou k mapám. Současná nic. Starší nic. Historická nic... Počkat! Znovu hledím na starší mapu. Moji pozornost upoutal obloukovitý útvar v poli, 1 km jihovýchodovýchodně od zastavěné části letiště. Působí na mě dojmem, jakoby tam nepatřil.

Zdá se, že vede odnikud nikam. Útvar začíná u silnice, pozvolna se od ní odklání a pravidelným obloukem se obrací směrem k letišti, až narazí na další silnici, kde končí. Délka oblouku je cca 420 m. Jeho geometrie zhruba odpovídá zatáčce železniční trati. Souvisí to spolu, nebo je to jen shoda náhod?

S rychlými závěry je lepší být opatrný. Poblíž jsou zakresleny jakési příležitostné vodní toky. Představuje snad oblouk drenáž? Nevypadá to, zdá se totiž, že se nejedná o útvar do terénu zahloubený, nýbrž naopak z něj vystupující. Vedla snad kdysi silnice trochu jinudy a toto je pozůstatek původní trasy?

Znovu analyzuji ostatní mapy. Z historické mapy vyplývá, že tehdy vedla silnice stejně jako dnes, takže obloukovitý útvar jejím pozůstatkem být nemůže. Zároveň si potvrzuji, že tento útvar na historické mapě skutečně není. U současné mapy je už ale situace jiná. V místě útvaru je na ní zakreslen nevýrazný do oblouku zakřivený zelený pruh. Nic nápadného, způsob zobrazení ve starší mapě je mnohem výmluvnější. Zbývá fotomapa. Ano, i tam je objekt zřetelně zachycen. Vypadá to, že je lemován stromy, to jsou ale i ony výše zmíněné příležitostné vodní toky. Vzhled oblouku se však od jejich vzhledu přece jen trochu liší.

zeleznicni_vlecka_1.gif
Obr. 3 - Železniční vlečka 1

zeleznicni_vlecka_2.gif
Obr. 4 - Železniční vlečka 2

Indicie naznačují, že ten oblouk v poli by skutečně mohl být pozůstatkem železniční trati. Podaří se to potvrdit? Na místo jedu s nadějí, že ano. Ne, je to víra.

Už první pohled do inkriminovaného prostoru říká, že objekt je oproti okolnímu terénu vyvýšený. To je dobře, protože kdyby byl snížený, pak by možných vysvětlení jeho existence bylo více, tedy pokud by tam dosud neležely koleje. Útvar je zarostlý neprostupnou vegetací. Přesto se jí snažím prodírat. Po chvíli ale rezignuji. Není důvod takové martyrium podstupovat, můj dojem z místa je jasný. Po silnici se dostávám k druhému konci oblouku. Situace se opakuje, včetně mého pocitu. Plynulost a poloměr oblouku, vysledované z mapy, jsou nyní doplněny o další atributy. Vyvýšení objektu nad okolním terénem je přesně takové, aby temeno objektu dosahovalo úrovně terénu na obou koncích oblouku. K tomu přiměřená šířka temene a sklon svahů objektu. Jo, ta věc vypadá jako železniční násep!

zeleznicni_vlecka_3.gif
Obr. 5 - Železniční vlečka 3
zeleznicni_vlecka_4.gif
Obr. 6 - Železniční vlečka 4

Jak již bylo uvedeno výše, konec útvaru bližší k zastavěné části letiště definuje silnice. Útvar se k ní přibližuje pod úhlem, ze kterého je jasné, že pokud to byl železniční násep, pak trať musela silnici překročit a pokračovat dál za ní. Jenže za ní je jen travnatá plocha letiště. Z fotomapy vyplývá, že nějakých 170 m od konce obloukovitého útvaru směrem k budovám letiště ze silnice pod úhlem odbíhá polní cesta. Mám za to, že její část by mohla být pozůstatkem někdejší vlečky, a tak se tam vydávám. Jdu po trávníku podél silnice až se napojím na onu polní cestu. Je u ní cedule zakazující vstup. Hm. Jdu dál. Bez problémů se dostávám do zastavěné oblasti letiště. Tam se otáčím a vyrážím po stejné cestě zpět. Na myšlenku, že by mohla souviset s vlečkou mě přivedl její průběh dobře patrný z fotomapy. Pokud mám pravdu, pak v místě, kudy kráčím - jedná se o úsek rovnoběžný se silnicí -, kdysi vedly koleje. Vzdaluji se od zastavěné části letiště. Asi 130 m od ní se cesta plynulým, táhlým, cca 70 m dlouhým obloukem stáčí mírně vlevo. Dalších zhruba 70 m pokračuje rovně a pak zatočí směrem k silnici, do které ústí. Poloměr tohoto zatočení je sice na železniční trať příliš malý, ale to nevadí. Předpokládám totiž, že cesta trasu vlečky právě v této zatáčce opustila. Pokud připustíme, že útvar v poli je železniční násep, a prodloužíme jeho geometrii za silnici, kde dnes končí, pak zjistíme, že by se bez problémů mohla právě v místě oné zatáčky napojit na polní cestu a koleje by stejným průběhem, jaký má dnes tato cesta, pokračovaly až k budovám letiště. Pravda ale je, že se jedná o pouhou spekulaci. Na oné cestě není nic zvláštního, je to prostě polní cesta. Ničím pozůstatky železniční trati nepřipomíná, ovšem vzhledem k indiciím je na místě s opatrností připustit, že jí kdysi mohla být.

zeleznicni_vlecka_5.gif
Obr. 7 - Železniční vlečka 5

zeleznicni_vlecka_7.gif
Obr. 9 - Železniční vlečka 7
zeleznicni_vlecka_6.gif
Obr. 8 - Železniční vlečka 6

zeleznicni_vlecka_8.gif
Obr. 10 - Železniční vlečka 8

zeleznicni_vlecka_9.gif
Obr. 11 - Železniční vlečka 9

Druhý konec obloukovitého útvaru v poli rovněž končí u silnice, avšak tentokrát způsobem, jenž ukazuje na to, že pokud se jednalo o železniční násep, pak zde trať silnici nepřekročila, nýbrž vedla podél ní. Silnici lemují stromy, po jedné i druhé straně, a za nimi následuje pole. Stojím bokem silnice, na stejné straně, jako je obloukovitý útvar. Podél stromů se dívám na horu Ślęża. Vtom mi to dojde. Silnici lemují stromy, na tom by nebylo nic zvláštního, jenže tady jich jsou 2 řady! Pohlédnu na opačnou stranu silnice. Tam je řada 1. Vrátím se pohledem zpět, jestli se nemýlím. Do dáli táhnoucí se 2 řady. Otočím se o 180°, tj. čelem k obloukovitému útvaru. Pořád 2 řady. Tohle je trefa do černého! Dvojitá linie stromů podél silnice, to je rozhodně hodně neobvyklé. Napadá mě jediné vysvětlení: mezi oběma řadami muselo něco vést. A stará silnice to nebyla, na to je vzdálenost obou řad příliš malá. V případě kolejí to už ale neplatí. Dvě řady stromů podél silnice v místě kde hledám důkazy o někdejší existenci železniční vlečky, to je hodně silná indicie. Tak silná, že má téměř váhu důkazu.

zeleznicni_vlecka_10.gif
Obr. 12 - Železniční vlečka 10

Radost mi kazila jediná věc. Bylo vedro a já si na nedaleké čerpací stanici, ze které mají výhled přímo na ten obloukovitý útvar v poli, kupoval pití. Celkem 2x, přičemž se mezitím vystřídala směna. Samozřejmě jsem využil příležitosti a v obou případech se zeptal obsluhy, jestli nevědí, co by ten útvar mohl být zač. Nevěděli. Navrhl jsem tedy svou tezi o železniční vlečce z doby 2. světové války. Jeden pán připustil, že by to tak mohlo být, nicméně o tom nic neslyšel. Ostatní také ne. Nebyli to ovšem nijak staří lidé a někteří doplnili, že nejsou místní a na stanici nepracují dlouho. To, že o vlečce nevědí, tudíž nutně neznamená, že neexistovala.

Asi by bylo dobré si všechna zjištění shrnout. Železniční vlečka se nenachází na žádné z map, včetně historické. Díky jedné z map však byla zjištěna přítomnost podezřelého obloukovitého objektu, u kterého se zdálo, že by to mohl být pozůstatek vlečky. Po průzkumu přímo na místě je možné konstatovat, že objekt skutečně vykazuje parametry železničního náspu. Objekt končí na obou stranách u silnice. Dál nevede, avšak to není vzhledem k výškovému profilu terénu v těch místech nic divného, když jak terén u konců objektu, tak temeno objektu jsou výškově na stejné úrovni. Přítomnost kolejí v oblasti mezi koncem objektu a letištěm zůstává spekulací, byť poměrně věrohodnou. To na opačném konci objektu je situace jiná, když na něj navazují podél silnice táhnoucí se 2 řady stromů, takže to vypadá, že vlečka vedla právě mezi těmito řadami. Navíc silnice směřuje od onoho obloukovitého útvaru nějaké 2 km rovně až do Rogówa Sobóckého, na jehož okraji ji křižuje železniční přejezd. Pohled do starší a historické mapy přitom říká, že hned u tohoto přejezdu se na stejné straně silnice, podél které vedou ony 2 řady stromů, nachází prostor někdejší železniční stanice. Poslední díl skládačky tím zapadl na své místo. Máme bývalou železniční stanici, kde mohla vlečka začínat, dvojitou linii stromů definující nejspíš trasu kolejí a na jejím konci útvar vypadající jako železniční násep směřující k letišti. Myslím, že existenci vlečky vedoucí na letiště je tímto možné považovat za téměř jistě prokázanou.

zeleznicni_vlecka_11.gif
Obr. 13 - Železniční vlečka 11

Po letišti v Mirosławicích je na řadě hora Ślęża, kde byla podle líčení von Schrecka ukryta z letiště přijíždějící kolona nákladních vozidel včetně nákladu. Jediným ověřitelným údajem z von Schreckova příběhu je v tomto případě existence lesovny. Tím ale tato etapa pátrání nekončí. Její podstatnou část tvoří průzkum poměrně široké oblasti, kam von Schreck úkryt umístil, a to ve snaze nalézt místo či místa, jež svým charakterem odpovídají tomu, co bychom v případě, že se tam onen úkryt nachází, očekávali.

hora_sleza.gif
Obr. 14 - Hora Ślęża

Lesovna stála v průsmyku Tąpadła už v předminulém století. Objekt tvořily 3 budovy, které byly rozestaveny do tvaru podkovy otočené uzavřenou částí k hoře. V podstatě nezměněné podobě tam lesovna stojí dodnes. Začátkem roku 1945 tedy mohla sehrát roli, kterou ji von Schreck přisoudil, přičemž v rozporu se situací není ani to z jeho vyprávění, že automobily, kterými odjeli, byly schované ve stodole. Informaci, že se jednalo o stodolu zděnou, není možné objektivně vyhodnotit. Vysloveně zděná stavba to sice není, ale zděné prvky se na ní vyskytují, takže není ani celodřevěná. Možnost, že ji někdo v dobré víře označí za zděnou stodolu, tudíž nelze vyloučit.

lesovna_1.gif
Obr. 15 - Lesovna 1
lesovna_2.gif
Obr. 16 - Lesovna 2

Ve věci polohy úkrytu von Schreck uvádí, že se nachází dost vysoko v jihozápadním svahu hory, zhruba půl hodiny chůze od lesovny. Jihozápadní svah. To je poměrně přesný údaj, ovšem jen na první pohled. Otázkou totiž je, k jakému systému světových stran se informace vztahuje. Jestliže se jedná o takové údaje tohoto typu, které byly změřeny, pak se uvádějí v systému buď 8, nebo 16 světových stran, ale pokud byla informace podána bez ambice na měřenou přesnost, pouze jako orientační, pak se běžně používá i systém 4 světových stran. Proč na znalosti systému, k němuž se údaj vztahuje, záleží, je zřejmé. Plocha definovaná orientací svahu udanou v systému 4 světových stran je oproti stejně definované ploše v systému 16 světových stran 4x větší. Jaký systém měl na mysli von Schreck, není jasné. Pro jistotu byla tedy oblast pro průzkum vybrána na základě varianty představující tu největší možnou plochu, kterou lze výrazem "jihozápadní svah" definovat, tj. systému 4 světových stran. Za jejími hranicemi už by se úkryt nacházet neměl, protože pokud ano, pak by nebyl příslušný svah hory popsán jako jihozápadní, nýbrž podle polohy buď západní, nebo jižní.

porovnani_systemu_svetovych_stran.gif
Obr. 17 - Porovnání systémů světových stran

K poloze úkrytu vztahující se informace "dost vysoko" je z hlediska přesnosti ještě vágnější než údaj o orientaci svahu. Každý si pod tím totiž může představit něco jiného. Zkusme si to ale rozebrat. I když tomu tak nemusí být, dá se usuzovat, že pokud už někdo takový výraz zvolí, pak nemá na mysli oblast nižší, než je polovina výšky, a zároveň ani tu úplně nahoře. Snad je tedy rozumné předpokládat, že místo popsané jako ležící dost vysoko, se nachází někde ve 3. čtvrtině výškového rozsahu. Vrchol hory Ślęża dosahuje výšky 718 m n. m., zatímco 384 m n. m. je výška průsmyku Tąpadła. Pokud poloha místa úkrytu spadá do oné 3. čtvrtiny výškového rozsahu, pak tedy musí ležet někde mezi 550 a 635 m n. m. Tedy v případě, že se von Schreckem použitý termín "dost vysoko" vztahuje k průsmyku. Jenže to není vůbec jisté. Je docela dobře možné, že von Schreck měl na mysli celou výšku hory, což znamená, že nulovým bodem nebyl průsmyk, nýbrž úpatí hory, jež se nachází cca 500 m pod vrcholem. Pak by ona 3. čtvrtina výškového rozsahu odpovídala rozmezí 470 až 595 m n. m.

Zbývá ještě onen časový údaj o délce trvání pochodu. Informace pro turisty tvrdí, že nejkratší cesta z průsmyku na vrchol zabere 1 hodinu. Tyto údaje bývají většinou nadnesené, aby se do uvedeného času spolehlivě vešli i výletníci, kteří nejsou nijak zdatní. Když se toto vezme v úvahu, pak by měl běžný turista výstup bez problémů zvládnout za 45 minut. K úkrytu je to podle von Schrecka minut 30. Z toho vyplývá, že úkryt neleží výše než ve 2/3 výškového rozsahu, tj. max. v 605 m n. m. To platí, pokud by se nacházel přímo na nejkratší cestě k vrcholu nebo v její těsné blízkosti. Jestliže z přímé cesty odbočili, popřípadě šli po jiné než přímé cestě, pak by výška dosažená za oněch 30 minut pochodu byla přiměřeně nižší. Tato varianta přitom vypadá hodně pravděpodobně, takže se jeví jako rozumné předpokládat výšku úkrytu někde kolem 550 m n. m. - tj. kolem vyšší ze 2 dolních hranic definovaných na základě onoho termínu "dost vysoko" - nebo o něco níže.

Posledním faktorem, který může polohu úkrytu zpřesnit, je to, že k místu musela vést cesta sjízdná nákladními vozy. Pravděpodobně žádnými terénními speciály, nýbrž takovými, jejichž prostupnost terénem lze přirovnat k z našich silnic známým aviím. Cesta, po které nahoru vyjeli, musela být patřičně široká a mít přiměřený sklon. Úkryt se musel nacházet v její těsné blízkosti.

Lesní cesta ve výšce 550 m n. m. v jihozápadním kvadrantu hory. To už je poměrně precizní určení místa, kde úkryt hledat. Ohledně výšky mi však pro zamýšlený průzkum nepřišlo jako dobrý nápad se na tento z nemalé části na dedukci založený údaj omezovat. Bylo tak rozhodnuto prozkoumat lesními cestami dosažitelná místa v jihozápadním kvadrantu, ovšem v celém výškovém rozsahu od průsmyku až po vrchol hory. Jako podklad pro existenci tehdejších lesních cest posloužila mapa z roku 1938. Všechny tam zachycené cesty se podařilo ztotožnit s cestami zobrazeními na modernější polské topografické mapě. Teď už nic nebránilo tomu vyrazit do terénu.

jz_svah_hory_sleza_na_mape_z_roku_1938.gif
Obr. 18 - Jihozápadní svah hory Ślęża na mapě z roku 1938

jz_svah_hory_sleza_na_polske_mape.gif
Obr. 19 - Jihozápadní svah hory Ślęża na polské mapě

Cílem bylo zjistit, zda se v daném prostoru nacházejí místa, která by mohla být pozůstatkem odstřelení do skály vykutého ústí tunelu. Hledala se tudíž skála s u ní ležící hromadou balvanů, popřípadě příkrý balvanitý svah. Obojí nedaleko lesní cesty.

Předpověď hlásila 36 °C. Tentokrát vyšla. Půl litr ice tea zakoupený v chatě na vrcholu se snad musel ještě v hrdle vypařit, protože pocit žízně po jeho vypití nepolevil. Rozhodně ne nadlouho. Průzkum proběhl dle plánu. Všechny cesty z historické mapy se v terénu podařilo lokalizovat. Některé vypadaly jako lesní "dálnice", jiné byly rozměrově podstatně skromnější. Celkem se při pátrání po úkrytu nachodilo 24 km. Přitom bylo zjištěno 15 míst, která svým charakterem více či méně odpovídala představě. Kolem výšky 550 m n. m., kde by podle odhadu měl úkryt být, se jich nacházelo 8. Z uvedeného počtu vytipovaných míst je zřejmé, že tam existují taková, která sice vypadají jako vzniklá odstřelem, ale přitom jsou přirozeného původu. Identifikovat mezi nimi to uměle vzniklé, pokud se tam opravdu nachází, by nebyl snadný úkol. Bez použití sofistikovanějších průzkumných metod se to pak jeví jako prakticky nemožné. Z hlediska věrohodnosti příběhu von Schrecka lze nicméně konstatovat, že místo, jež odpovídá jím uváděnému popisu, se na hoře Ślęża opravdu nachází.

mapa_odpovidajicich_mist.gif
Obr. 20 - Mapa míst odpovídajících líčení von Schrecka

odpovidajici_misto_1.gif
Obr. 21 - Odpovídající místo 1

odpovidajici_misto_3.gif
Obr. 23 - Odpovídající místo 3

odpovidajici_misto_5.gif
Obr. 25 - Odpovídající místo 5

odpovidajici_misto_7.gif
Obr. 27 - Odpovídající místo 7

odpovidajici_misto_9.gif
Obr. 29 - Odpovídající místo 9

odpovidajici_misto_11.gif
Obr. 31 - Odpovídající místo 11

odpovidajici_misto_13.gif
Obr. 33 - Odpovídající místo 13

odpovidajici_misto_15.gif
Obr. 35 - Odpovídající místo 15

vrcholova_plosina_hory_sleza_2.gif
Obr. 37 - Vrcholová plošina hory Ślęża 2
odpovidajici_misto_2.gif
Obr. 22 - Odpovídající místo 2

odpovidajici_misto_4.gif
Obr. 24 - Odpovídající místo 4

odpovidajici_misto_6.gif
Obr. 26 - Odpovídající místo 6

odpovidajici_misto_8.gif
Obr. 28 - Odpovídající místo 8

odpovidajici_misto_10.gif
Obr. 30 - Odpovídající místo 10

odpovidajici_misto_12.gif
Obr. 32 - Odpovídající místo 12

odpovidajici_misto_14.gif
Obr. 34 - Odpovídající místo 14

vrcholova_plosina_hory_sleza_1.gif
Obr. 36 - Vrcholová plošina hory Ślęża 1

vrcholova_plosina_hory_sleza_3.gif
Obr. 38 - Vrcholová plošina hory Ślęża 3

< předchozí > | < pokračování >

< vstup do fóra >

Zdroje informací: uvedeny pro celý článek společně v poslední části článku


• Autorská práva k obrázkům 1, 15 a 19 a ke zdroji obrázků 3, 4, 11, 13, 18 a 20 na této stránce nenáleží tomuto webu.
• Zdroj obr. 1: www.falkeeins.blogspot.cz
• Zdroj obr. 15: dolny-slask.org.pl
• Zdroj obr. 19, mapy z obrázků 3, 13 a 20 a fotomapy z obrázků 4 a 11: mapy.geoportal.gov.pl
• Zdroj mapy z obr. 18: mapy.amzp.pl

prestonchild.com