Historie

Záhady

Literatura

Z cest

Wallpapers

McDonald's

Různé

Kontakt

Home

Záhady | Ve stopách von Schrecka (závěrečná část)

25.5.2016; závěrečná část článku
Pokud neznáte předchozí díly, je pro maximální zážitek nezbytné přečíst si nejprve je.

Pozn.: Po najetí myší na obrázky se k nim zobrazí podrobnější informace.

Na myšlenku, že název vsi může mít svůj skrytý význam, mě přivedlo studium mapových podkladů. Název totiž nebyl všude stejný. Někde zněl Niedźwiedzica a jinde Niedźwiedzice. Zanedbatelný rozdíl, řeklo by se. Jenže jak jsem šel po této stopě dál, ukázalo se, že mohl hrát klíčovou roli. Nesrovnalosti kolem úkrytu v kostelíku jsou zásadní a přitom zbytečné. Nebyl by žádný problém se jim vyhnout. Proč to tak von Schreck napsal? Následující řádky jsou spekulací nabízející možné řešení této záhady.

Obr. 1 - Mapa s názvem vsi Niedźwiedzica


Obr. 2 - Mapa s názvem vsi Niedźwiedzice

Jak bylo uvedeno dříve (viz 1. část článku), von Schreck používá ve svém vyprávění německé názvy lokalit, přičemž v případě kostelíku uvádí "Bärsdorf". Na mapě z roku 1939 je ves označena opravdu jako Bärsdorf. Ovšem za oficiální německý název se považuje někdy Bärsdorf, jindy Baarsdorf. K tomu rozpor polské verze Niedźwiedzica/Niedźwiedzice. V názvech této vsi je tedy docela binec.

Co když existuje i jiná ves s názvem Bärsdorf/Niedźwiedzice? Co když ve skutečnosti došlo k ukrytí skříňky do krypty pod kostelíkem tam? Myslím, že není těžké si představit, že von Schreck nechtěl otevřeně polohu úkrytu uvést, ale zároveň by ji rád nějak sdělil. Ves s podobně znějícím názvem, která se shodou okolností nachází poblíž hradu Grodno, a zmatek, jenž kolem jejího názvu panuje, se k využití při nepřímém sdělování místa úkrytu doslova nabízí.

Aby byl takový scénář reálný, musí ona další ves s patřičnou kombinací polského a německého názvu především existovat. Ale to není jediná podmínka. Musí se nacházet v oblasti, kde se von Schreckův příběh odehrává - tzn. ne na druhé straně Polska apod. -, musí v ní být malý kostel, a ten kostel musí odpovídat tomu, co o něm von Schreck napsal. Není to málo podmínek, ale hlavně je jejich kombinace taková, že pokud budou splněny bez kompromisů, pak by to významně podpořilo reálnost představeného scénáře.

Takže pěkně popořadě. Ano, opravdu existují lokality s názvem Niedźwiedzice. V celém Polsku, které je cca 4x větší než Česká republika, jsou dohromady 2. Žádný závratný počet, nicméně 1 z nich se vskutku nachází na území, které dříve patřilo Německu. Tato ves se do roku 1945 jmenovala Bärsdorf-Trach. Von Schreck ve svém líčení uvádí Bärsdorf. Už název Bärsdorf-Trach by vyhovoval, protože místní nepochybně neříkali, že jdou do Bärsdorf-Trachu, nýbrž jednoduše do Bärsdorfu, ale tady se k tomu navíc přidává to, že starší oficiální název vsi byl právě Bärsdorf, tj. přesně se shodoval s tím názvem, který použil von Schreck.

Ves s vhodným názvem by tedy byla, neleží ale příliš daleko od oblasti, o níž von Schreck píše? Letiště Mirosławice a železniční zastávka Zagórze Śląskie, tedy lokality z von Schreckova příběhu, od sebe vzdušnou čárou dělí 34 km. Pokud se vezmou v úvahu velké rozměry Polska, pak aby ves svou polohou vyhovovala, neměla by být její vzdálenost od těchto lokalit řádově větší. Ne, buďme přísnější. O hodně přísnější. Vzdálenost, o kterou se jedná, nesmí překročit 100 km. Jaká je skutečnost? Ves Niedźwiedzice dělí od letiště 64 km, od zastávky 65 km. Nezbývá než konstatovat, že i poloha vsi je v pořádku.

Existuje tedy jediná ves se správným názvem, a ta se z celého širého Polska nachází právě v místech, o nichž píše von Schreck. Zatím vše odpovídá předložené teorii s až neuvěřitelnou přesností. Posledním prubířským kamenem její reálnosti bude kostel. Mají tam vůbec nějaký? A pokud ano, pak vypadá tak, jak má?

Odpověď na první otázku je stručná: ano, v západním konci protáhlé vsi stojí nevelký kostelík se hřbitovem. Sama přítomnost kostela ovšem není nic tak překvapivého, mnohem podstatnější pro věc, o kterou mi jde, je jeho vzhled. Musí mít věž s východní stěnou, to je jasné, protože právě pod takovou stěnu von Schreck lokalizoval kryptu. To ale není vše. Von Schreckův popis totiž říká víc, než je na první pohled zřejmé.

Většina kostelů, snad to lze takto vyjádřit, má věž integrovanou do hlavní stavby. To znamená, že věž z obrysu stavby nevyčnívá. Jedna stěna věže nahoře navazuje na stěnu stavby, zatímco ostatní stěny věže na nic nenavazují, nýbrž ční ze střechy hlavní stavby vzhůru. Pokud by von Schreckem popisovaný kostel spadal do této nejpočetnější kategorie, musela by se jeho věž nacházet při východní stěně stavby. Jenže ani pak to není ono. V takovém případě by totiž poloha krypty byla specifikována jako buď pod východní stěnou kostela, nebo pod stranou s věží, popřípadě jednoduše pod stěnou věže, protože ostatní 3 její strany vyčnívají ze střechy, netvoří obvod stavby, a tudíž není třeba je při popisu z venku přístupného úkrytu brát v úvahu. Von Schreck přitom uvádí, že se jedná o východní stěnu věže. Jelikož von Schreck stěnu věže konkretizuje, tak lze očekávat, že věž má víc než jednu stěnu, pod níž by bylo možné z vnějšku stavby přistoupit. Aby byl tento předpoklad naplněn, muselo by se jednat o věž, která z hlavní stavby vystupuje takovým způsobem, že její 2 nebo 3 stěny jsou součástí vnějšího obrysu kostela. Přesně tomu dotčená věž odpovídá.

Obr. 3 - Kostelík ve vsi Niedźwiedzice 1

Když má věž 3 strany, jež jsou začleněny do vnějšího obrysu kostela, byla by opravdová smůla, kdyby tu jedinou stranu, jež do obrysu zahrnuta není, představovala právě strana východní, pod níž von Schreck situoval kryptu s úkrytem. Protože je věž "přilepena" k severní straně kostela, je jasné že se smůla nekoná. Ano, kostelík ve vsi Niedźwiedzice má věž, jejíž konfigurace není v rozporu s tvrzením, že z vnějšku kostela bylo něco ukryto pod její východní stěnu.

Protože to, co je z hlediska příběhu von Schrecka nejzákladnější, tedy věž, odpovídá tomu, co v souvislosti s ní psal, má smysl přistoupit k prověření, zda kostel vyhovuje vyprávění von Schrecka i po stránce historie. Bude to krátké. V kryptě pod východní stranou věže se měla nacházet data sahající do počátku 16. století. Samotný kostel pochází z přelomu 15. a 16. století. Krásně to do sebe zapadá.

Z von Schreckova příběhu zbývá poslední ověřitelný element. Je jím způsob, jakým pronikl do oné krypty s daty. Von Schreck tam vstoupil poté, co zdvihli desku chodníčku lemujícího patu věže. Kolem celého kostela se vskutku nachází něco jako chodníček. Místy ho tvoří desky, místy beton, avšak podél všech 3 stěn věže je to štěrk, přičemž vnější stranu štěrkem vysypaného prostoru vymezují obrubníčky. Štěrk namísto desek či betonu se opravdu nachází jen a jen kolem věže, nikde jinde. O žádnou záhadu s nádechem konspirace se ale nejedná. Omítka věže se od té na zbytku stavby liší a působí novým dojmem. Věž zkrátka prošla minimálně z vnější strany rekonstrukcí a nepochybně při té příležitosti došlo i k úpravě "chodníčku" kolem ní. Ano, štěrkový "chodníček" von Schreckově líčení neodpovídá, ale pozůstatek hromady stejného štěrku při východní straně věže potvrzuje, že tuto podobu získal opravdu poměrně nedávno. Za 2. světové války nejspíš vypadal jako "chodníček" kolem zbytku stavby a ten už v rozporu s popisem ukrývání není.

Rekonstruovaný "chodníček" kolem věže se ovšem i tak zdá prokazovat, že se o kostel s úkrytem popsaným von Schreckem nejedná, neboť před aplikací štěrku byl původní "chodníček" odstraněn a při tomto procesu by krypta pod "chodníčkem" nepochybně musela být objevena. Je to ale jen zdánlivý důkaz. Vždyť oním úkrytem nebyla krypta jako taková, nýbrž malá rakev v maskovaném prostoru za náhrobním kamenem. Docela dobře to tedy mohlo být tak, že došlo k objevení krypty, ale úkryt sám zůstal neodhalen. V takovém případě by byl přístup do krypty, jež se jevila jako zcela obyčejná, prostě znovu uzavřen novým "chodníčkem" a ona cenná skříňka by stále spočívala tam, kam ji von Schreck koncem války uložil. Když se to vezme kolem a kolem, tak nový štěrkový "chodníček" vlastně svědčí o jediném: pokud se pod původním "chodníčkem" nacházel vstup do krypty, pak nebyl zabezpečen výbušninami. Nejen proto, že kostel stojí. Po takové době už výbušniny nemusely být funkční. I kdyby ale nedošlo k detonaci, nástražný systém by zcela jistě vzbudil nemalou pozornost svou přítomností - a to se nestalo.

Absence nástražného systému v případné kryptě je tak jediným elementem, jenž neodpovídá von Schreckově popisu. Je to důvod proč považovat jeho vyprávění za nevěrohodné? Mám za to, že nikoli. Von Schreck mohl výbušniny do příběhu zakomponovat proto, aby sloužily jako odrazující faktor pro amatérské hledače. Na tom jistě není nic nepochopitelného. Navíc existence nástražného systému uvnitř tajného prostoru za náhrobní deskou vyloučena není.

Umístění výbušnin jen do tajného prostoru je vlastně i logičtější. Ke zničení skříňky by tak totiž nemohlo dojít pouhou náhodou, například kvůli objevu krypty při opravě kostela. Nastalo by až v okamžiku pronikání do maskovaného úkrytu za náhrobní deskou. O to by se s nejvyšší pravděpodobností pokusil jen někdo, kdo tzv. jde na jisto, skříňka by se takovém případě ocitla v nepovolaných rukou a z hlediska ukrývatele tudíž nezbývá, než ji i s vetřelcem zlikvidovat. Je zřejmé, že k zabezpečení cenné skříňky by nástražný systém pouze uvnitř tajného prostoru zcela postačil a zároveň by to byla výhodnější varianta pro ochranu cenné skříňky před zbytečným zničením.

Kromě podmínky správného názvu vsi a její vhodné polohy je tedy splněn i požadavek na kostel a to, co s ním souvisí. Samozřejmě kromě onoho 5minutového dojezdu, který ale měl podle navržené teorie ukázat na jiný kostel - takový, jenž svým do očí bijícím rozporem s tím, co von Schreck napsal, funguje jako impuls pro pátrání, pomocí kterého lze vysledovat skutečné místo úkrytu. Kostel ve vsi Niedźwiedzice odpovídá nejen tím, že má věž, ale hlavně jejím umístěním, když je ke zbytku stavby jakoby "přilepena". Nejběžnější, nebo minimálně hodně častá koncepce kostela přitom vypadá jinak, což význam správného umístění věže ještě podtrhuje. Věž má východní stranu, pod kterou se měla nacházet krypta, a u její paty byl "chodníček", který měl maskovat vstup do krypty s úkrytem. Připomínám ale, že existence krypty už je jen spekulací, ostatně jako celá teorie, která nás k tomuto kostelu přivedla.

Vše okolo druhého, správného kostelu je teorie založená na zmatku kolem oficiálního názvu von Schreckem uváděné vsi v jeho polské i německé verzi. Impulsem pro vytvoření takové teorie byl nepochopitelný nesoulad mezi tím, jak von Schreck kostel s úkrytem líčí, a tím, jak ve skutečnosti vypadá. Lze ve von Schreckově vyprávění nalézt nějakou indicii, která by nasvědčovala tomu, že je tato teorie správná?

Von Schreck uvádí, že gestapáci poté, co si pro něj přišli do nemocnice ve Strzegomu a neuspěli, odjeli "legnickou silnicí na západ". Jenže tato silnice vede na sever, eventuálně sever-severozápad, na západ rozhodně ne. Další "zbytečná" nepřesnost? Co když má spojnice Strzegom-Legnica nějaký význam? Pokud ji prodloužíme, tak téměř přesně na ní, nějakých 12 km za Legnicí leží... Niedźwiedzice.

Epilog

Začátkem února se v médiích objevila zpráva, že v souvislosti s horou Ślęża bylo podáno 5 oznámení o místech, kde by se měly nacházet pozůstatky aktivit Třetí říše. Tato oznámení podali Piotr Koper a Andreas Richter, nálezci údajného ztraceného nacistického vlaku, spolu s Maciejem Mazurem. Vzhledem k tomu jak se táhne záležitost se ztraceným vlakem, průzkum související s těmito oznámeními pochopitelně dosud neproběhl.

Shodou okolností se daly věci do pohybu i u další lokality z von Schreckova příběhu, jež je spojena s uložením depozitu. Na hradu Grodno proběhly koncem února neinvazivní průzkumy časopisu Odkrywca zaměřené na odhalení neznámých podzemních prostor. Cílem bylo ověření několika hypotéz spojených především s válečnou historií objektu. Georadar ukázal, že v nejméně 3 místech by skryté podzemní prostory skutečně mohly existovat. Konkrétnější závěry bude možné vyslovit až po podrobné analýze průzkumem získaných dat.

< předchozí >

< vstup do fóra >

Zdroje informací:
• Článek BIEŻĄCE INFORMACJE (12.02.2016R.) z 12.2.2016, dostupný na xyz-spolkacywilna.pl
• Článek Historie kolejové dopravy v Německu (V. díl), aneb Moderní systémy značení hnacích vozidel u německých drah z 4.1.2016, autor RNDr. Jan Plutnar, Ph.D, dostupný na www.honzikovyvlacky.cz
• Článek Secret Nazi Societies Protect Mengele z 13.5.1985, dostupný na www.nytimes.com (portál deníku The New York Times)
• Dopisy von Schrecka
• Kniha Schlesische Burgen und Schlösser, autor Viktor Schaetzke, rok vydání 1927
• Kniha Tajemnice ukrytych skarbów, autor Joanna Lamparska, rok vydání 1999
• Kniha Unvergessene Waldenburger Heimat, tým autorů, rok vydání 1969
• Osobní rozhovor s průvodkyní na hradu Grodno
• Reportáž Czy istnieją nieznane podziemne pomieszczenia w zamku Grodno? z 27.2.2016, autor Michał Wyszowski, dostupná na www.prw.pl (portál rozhlasové stanice Radio Wrocław)
• Reportáž Czy zamek Grodno pod Wałbrzychem kryje niemieckie depozyty? [ZDJĘCIA] z 21.2.2016, autor Michał Wyszowski, dostupná na www.prw.pl (portál rozhlasové stanice Radio Wrocław)
• Reportáž O krok od rozwikłania zagadki Zamku Grodno - zdjęcia i filmy z badań! z 9.4.2016, autor Michał Wyszowski, dostupná na www.prw.pl (portál rozhlasové stanice Radio Wrocław)
dolny-slask.org.pl | joannalamparska.pl | maps.geoportal.gov.pl | mapy.amzp.pl
mapy.geoportal.gov.pl | www.sleza.sobotka.net
cs.wikipedia.org | de.wikipedia.org | pl.wikipedia.org

---

• Autorská práva k obrázkům 1, 2 a 5 na této stránce nenáleží tomuto webu.
• Zdroj obrázků 1 a 2: mapy.geoportal.gov.pl
• Zdroj obr. 5: dolny-slask.org.pl