Informace v této části jsou založeny na reportážích "Sensacyjne odkrycie! Znaleźli pociąg ze złotem?" z 18.8.2015, "Złoto czy diamenty? Kolejne fakty ws. tajemniczego pociągu" z 19.8.2015 a "'Moi klienci wiedzą, gdzie jest legendarny pociąg' (ROZMOWA)" z 19.8.2015 dostupných na portálu Radia Wrocław.
Pověst o ztraceném vlaku má své kořeny v poválečných letech. Tadeusz Słowikowski tehdy hovořil s Němci, kteří tvrdili, že směrem k zámku Książ vede tunel, do něhož vjel vlak s cenným nákladem. Mluvili o zlatě, platině, ale i o nákladu nebezpečného charakteru. Podle některých zpráv takový tunel existoval ještě v roce 1947. Pokud je to pravda, pak likvidace vjezdu do něj může souviset s Rusy. Ti totiž až do roku 1950 pobývali právě na zámku Książ, který mimochodem řádně zdevastovali.
Tadeusz Słowikowski byl spolu s Andrzejem Gaikem, průvodcem na zámku Książ, tím, kdo prováděl na daném místě pátrání v roce 2003, zmíněné minule. Andrzej Gaik nyní o tomto pátrání řekl: "Inkriminovaný železniční násep jsme rozkopali v celé jeho výšce, tj. přes 10 m, do hloubky 2,5 m. Bohužel jsme na nic nenarazili..." K aktuálnímu objevu pak dodal: "Po oněch pracích, které jsme vykonali s ohromnými náklady, fyzických pracích a titánské práci spojené s dokumenty, kdy se nic nenašlo, bych k tomu přistupoval velmi, velmi skepticky." Skeptický postoj zaujímá i Joanna Lamparska - novinářka, cestovatelka a spisovatelka, která se kromě jiného věnuje záhadám Dolního Slezska - když na přímou otázku, zda je to blaf či na věci něco je, odpověděla: "Podle mě blaf, ale budu velmi šťastná, jestliže na té věci něco bude." Opačného názoru je právní zástupce nálezců, Jarosław Chmielewski, jenž tvrdí, že "objev je vysoce pravděpodobný" a dodává: "Jsou úplné informace o místu i o tom, co tam je. V této fázi to postačuje."
Názor Chmielewského přitom jistě má svou váhu, neboť i když připouští, že nezná mnoho detailů, tak to byl právě on, kdo pomáhal formulovat úřadům zaslaný dopis s žádostí o nálezné. Zde je vhodné připomenout, že součástí této žádosti byly i radarové snímky soupravy. V dopise samotném se pak píše: "Uvedené se týká nalezení obrněného vlaku z 2. světové války obsahujícího pravděpodobně další zařízení v podobě např. samohybných děl umístěných na plošinách o celkové délce kolem 150 m. Vlak také obsahuje, mimo jiné, cenné předměty, vzácné průmyslové materiály a ušlechtilé rudy."
Plošinové vagóny se samohybnými děly (zde stíhači tanků Nashorn)Přesná poloha vlaku sice není v dopise uvedena, ale pokud o to vláda požádá, jsou nálezci dle Chmielewského připraveni dané místo konkretizovat. Pravda přitom je, že už ty údaje, které dopis obsahuje, jsou natolik neobvyklé a závažné, že to úřady přimělo, aby v této záležitosti postupovali v rámci krizového managementu.
Co se nálezného týče, mělo by se postupovat dle "zákona o nalezených věcech", přičemž Jarosław Chmielewski stojí zcela za svými klienty: "Nálezné jim patří. Kromě toho žijeme v evropském státě, který má světové ambice. Tedy jestli si pánové představují, že někdo ve prospěch země ohlásí tak velký objev a nedostane nálezné, pak se omluvám, ale kde to jsme? V Bantustanu? To prostě není možné. (...) Domnívám se, že polský stát, který je vlastníkem, nebude dělat žádné problémy. Bylo by to právně nepochopitelné. Je to přímo nepředstavitelné. (...) Těm, kteří to nalezli, patří především velká úcta, že s tím přišli za státními orgány. Řeknu to bez obalu: v této zemi bílého orla se platí za mnoho nicotnějších věcí. Pokud se ten objev potvrdí, tak za vykonanou práci jim nálezné patří. Spoléhám na dobrou vůli vlády a na dobrou spolupráci s majiteli toho, co tam uvnitř může být."
Mnohem rozpolcenější je v této věci zástupkyně dolnoslezského správce památek, Ewa Kica. Tvrdí, že získání nálezného může být problém, když je toho názoru, že pokud objev představuje součást národní kultury, pak může nálezce požádat pouze o odměnu, kterou uděluje ministr kultury. Ta přitom může mít finanční formu, ale také třeba podobu diplomu...
Je zřejmé, že tento objev vzbuzuje velké vášně. V souvislosti s tím právní zástupce obou nálezců považuje za nešťastné, že informace o celé záležitosti nějakým způsobem unikly na veřejnost a vyzývá: "Nevyvolávejme žádnou zlatou horečku, vždyť se ani nikde o žádném zlatě nemluví."
< předchozí > | < pokračování >
Zdroje informací:
joannalamparska.pl
| www.prw.pl
| cs.wikipedia.org
• Autorská práva k obrázku na této stránce nenáleží tomuto webu.
• Zdroj obrázku: www.worldwarphotos.info