Záhady | Ostrov dubů - závěrečné dějství legendy

18.11.2009 (aktualizováno 14.2.2013); další ze série článků o Ostrově dubů
Pokud neznáte předchozí díly, je pro lepší zážitek vhodnější přečíst si nejprve je.

1804
- Obnovení prací tzv. Onslowským syndikátem založeným Simeonem Lyndsem a dalšími investory, v němž původní tři objevitelé byli plnohodnotnými společníky.
- Vyčistili částečně zanesenou jámu až k oné plošině v hloubce 30 stop, kde byla před 9 lety práce přerušena a plošinu odstranili.
- V hloubce 40 a 50 stop opět narazili na dřevěné plošiny. James McNutt, který na ostrově pracoval v šedesátých letech 19. století, tvrdil, že Onslowský syndikát objevil v hloubce 50 stop i řadu kamenů s vyrytými písmeny a čísly. Žádný další zdroj se však o tomto objevu nezmiňuje.
- Situace se opakovala i v hloubce 60 stop. Tentokrát ale byla plošina pokryta kokosovými vlákny, jak se později ukázalo, a utěsněna tmelem.
- Následovala plošina z plochých trámů v hloubce 70 stop.
- V hloubce 80 stop pak objevili vrstvu dřevěného uhlí na kokosové rohožce a pravděpodobně i další plošinu, nejspíše utěsněnou tmelem.
- A pak přišlo konečně něco zásadního. V hloubce 90 stop (někdy se uvádí 80 stop) nalezli na další dřevěné plošině kámen s nepříliš zřetelně vyrytými znaky, které ovšem nedávaly žádný smysl. Podle některých zpráv byl kámen zasazen do vrstvy tmelu.
Roku 1864 se podařilo nápis rozluštit (viz obr. 1), zněl takto: o 40 stop níže jsou zkopány 2 milióny liber. Zde je vhodné podotknout, že v současnosti není známo, kde se onen kámen nachází a není k dispozici žádná jeho fotografie ani náčrtek, aby si bylo možné nápis prohlédnout. Sekvenci znaků, která je dnes různými autory uváděna, poprvé zveřejnil až roku 1951 Edward Rowe Snow ve své knize True Tales of Buried Treasure. On sám ji údajně získal od Reverenda A. T. Kemptona. Nic dalšího o A. T. Kemptonovi v souvislosti s Ostrovem dubů není známo. Původní do kamene vyrytý nápis snad zaznamenal někdy počátkem 20. století nebo o něco dříve jakýsi penzionovaný učitel z Mahone Bay.

Obr. 1 - Nápis na kameni: FORTY FEET BELOW TWO MILLION POUNDS ARE BURIED

- Všichni se domnívali, že cíl je již nedaleko a tak kameni nevěnovali velkou pozornost. Raději pokračovali v kopání, které jim však začala stěžovat ze spodu prosakující voda. Když se dostali do hloubky 98 stop, rozhodli se tyčí vyzkoušet, zda o 2 stopy níže následuje obvyklá plošina. V celé šířce šachty na něco narazili a na dubové trámy to tentokrát nevypadalo. Bylo to cosi tvrdého, někteří se domnívali, že by mohlo jít o truhlice. Začalo se stmívat a tak se rozhodli práci přerušit. Později toho budou velmi litovat.
- Když se pak na místo vrátili, čekalo je šokující překvapení. Šachta byla až do výše 33 stop od povrchu zaplavena vodou. Za těchto okolností bylo další kopání nemožné. Ani vytrvalé čerpání nepomáhalo, hladina zůstávala stále na stejné úrovni. Nakonec přišla zima a další pokusy bylo nutné odložit na jaro.

1805
- Onslowský syndikát se vrátil na ostrov s novým plánem. Jeho podstatou bylo, že neměl vyřešit problém se šachtou plnou vody přímo, ale tak, že ji obejdou. Za tímto účelem vykopali 14 stop jihovýchodním směrem od zaplavené jámy šachtu novou, paralelní s původní a hodlali proniknout k pokladu, který tam dle nich nepochybně je, zespoda.
Některé zdroje uvádějí, že smyslem výkopu bylo odvodnění staré šachty. Kdyby se stará šachta u samého dna propojila s novou, plnící funkci jakési jímky, a tudíž o něco hlubší, a z té by se následně nepřetržitě a v dostatečném množství odčerpávala voda, pak by tato do staré šachty sice stále vnikala, hned by však byla odváděna pryč, takže by de facto skrz starou šachtu pouze protékala, nehromadila by se v ní. Za takovýchto podmínek by se snad dalo o dalším průzkumu původní šachty opět uvažovat. Tyto operace by ovšem, jak lze předpokládat, nebyly zrovna jednoduchou ani levnou záležitostí.
- Po dosažení hloubky 110 stop, začali razit tunel směrem k místu, kde minulý rok v hloubce 98 stop na něco narazili. Když už byli skoro u cíle, začaly stěny náhle povolovat. Jen se štěstím se jim podařili uniknout. Do nové jámy začala pronikat voda a po čase se její hladina ustálila na stejné výši jako v hlavní šachtě, tedy 33 stop od povrchu.
- Situace vypadala bezútěšně. Dvě jámy plné vody a finanční prostředky vyčerpány, Onslowský syndikát byl nucen uznat porážku.

Tím skončilo období, ve kterém se odehrály události tak fascinující, že ač skutečné, je možné označit je slovem legenda. Seznámili jste se s příběhem objevení záhadné šachty i s prvním amatérským a posléze i s prvním finančně náročným pokusem o odhalení jejího tajemství. Také jste poznali základní strukturu jámy pokladů, včetně nejzásadnějšího problému, který je před každého, kdo se bude snažit proniknout na její dno, postaven. V příštím pokračování se budeme krok za krokem seznamovat s průběhem dalších expedic, s objevy, které učinily, ale i se spouští, kterou některé z nich po sobě zanechaly. První vstoupí na scénu 44 let po té, co ukončil hledání Onslowský syndikát.

< předchozí > | < pokračování >