Záhady | Ztracený nacistický vlak - legenda skutečností, 10. část

6.11.2015; další ze série článků o ztraceném nacistickém vlaku
Pokud neznáte předchozí díly, je pro lepší zážitek vhodnější přečíst si nejprve je.

Už poměrně dlouho nedošlo ve věci ztraceného nacistického vlaku k žádnému zásadnějšímu vývoji. Zpráva přestala být žhavou a média si našla jiná témata. Stejně tak se dalo předpokládat, že opadl i zájem veřejnosti a lokalita už není obležena zvědavci. Nastal čas místo úkrytu ztraceného vlaku navštívit.

Stalo se tak na svátek zesnulých, v pondělí 2. listopadu. Cílem bylo udělat si přesnou představu o tom, jak inkriminovaná oblast vypadá.

Vlak má být ukryt v jakémsi hřebeni či náspu (nálezci hovořili o rokli, soutěsce či úžlabině, ale to je nepřesný popis situace), konkrétně v té jeho části, která bezprostředně přiléhá k severovýchodní straně mostu na ulici Uczniowska. Hřeben začíná jižně od mostu, na úrovni budovy železniční stanice Wałbrzych-Szczawienko (dříve jen Szczawienko), vede podél trati směr Wrocław, po zhruba 700 m prochází pod zmíněným mostem a končí nějakých 400 m za ním.

Tento hřeben je vlastně prostor, který z okolního terénu vydělují 2 v podstatě rovnoběžné hluboké zářezy. Západním z nich probíhá 2kolejná trať Wrocław-Wałbrzych, druhý je pozůstatkem železniční vlečky. U mostu je šířka úpatí hřebene 42 kroků a temene hřebene 21 kroků, hloubka zářezu trati v těch místech koresponduje s údajem nálezců ohledně hloubky, v jaké se má vlak nacházet (pod 8 m navážky), hloubka vlečky je tam odhadem o 1/3 až 1/2 menší. Svahy hřebene působí dojmem skály, u severovýchodní strany mostu je v horní části svahu nad tratí viditelné vyztužení betonem. Severovýchodně od mostu stojí na temeni hřebene sloupy vysokého napětí.

V úseku od železniční stanice po most hřeben nemá rovný povrch temene a jeho půdorys není úplně pravidelný. Za mostem je vše jinak. Hřeben přesně kopíruje železniční trať a velmi pozvolně klesající temeno je téměř dokonale zarovnané. Snad se dvěma drobnými výjimkami. Tou první je na temeni díky odstranění vegetace - ke kterému došlo kvůli již proběhlému průzkumu místa armádou - velmi dobře patrná drážka táhnoucí se podél jeho hrany na straně vlečky. Druhou pak to, že ve vzdálenosti nějakých 150 m od mostu se na straně trati hrana temene od trati dočasně poněkud odklání, což ve svahu hřebene vytváří jakousi nevýraznou kapsu. Jak se zdá, je právě tato kapsa místem, kudy měl vlak vjet do svého úkrytu.

Obr. 1 - Mapa okolí údajného úkrytu nacistického vlaku

Oblast údajného úkrytu je nyní nepřístupná. Na přístupových cestách se nacházejí cedule informující o zákazu vstupu, místo je obehnáno páskou, byť na několika místech zpřetrhanou, a terén hlídá policie - její vozidlo stálo nedaleko oné kapsy ve svahu.

Co se předpokladu opadnutého zájmu veřejnosti týče, ukázal se být správný. Krátce před západem slunce se sice na místě objevila skupina lidí, to však byl zvláštní případ. V doprovodu bezpečnostních složek se procházeli po vegetace zbaveném temeni hřebene a obhlíželi situaci. Jak vyšlo nedlouho poté najevo, jednalo se o skupinu, kde měla své zastoupení radnice a americká NASA.

A jak tedy místo působí, pokud jde o posouzení míry pravděpodobnosti, že tam byl vlak ukryt? Co na první pohled vyvolává pochybnosti je šířka hřebene. Jestliže se totiž vezme v úvahu hloubka, ve které se má vlak nacházet, pak hřeben prostě není dost široký na to, aby mohl zářez s kolejemi, po nichž by tam vlak vjel, obsahovat, neboť stěny tohoto zářezu by nemohly být dostatečně široké na to, aby byly stabilní a nehrozilo jejich sesutí do kolejišť, jež hřeben po stranách lemují. Takovéto ohrožení by především u trati Wrocław-Wałbrzych jistě nebylo myslitelné.

Tento zdánlivě poměrně silný argument však ve skutečnosti nemá žádný význam. Důvodem je, že jedno z potenciálně ohrožených kolejišť, vlečka, vzniklo v 80. letech minulého století. Na konci 2. světové války ještě žádný hřeben neexistoval a zářez, kam měl být vlak ukryt, proto mohl být veden v takové vzdálenosti od trati, aby pro ni žádné nebezpečí nepředstavoval.

Šířka hřebene tedy není parametrem, který by hovořil proti existenci úkrytu. Problémem není ani s výškou, neboť úsek hřebene severovýchodně od mostu má ve své k mostu přiléhající polovině bezpochyby dostatečnou výšku na to, aby se tam vlak schoval. Když se to vezme kolem a kolem, tak vlastně neexistuje nic, co by možnost úkrytu vlaku v daném místě vylučovalo. Za indicie, jež takovou možnost naopak podporují, lze považovat v příslušném úseku hřebene nápadně zarovnaný povrch jeho temene - jenž mohl vzniknout kromě jiného právě zasypáním zářezu provedeným s přehnanou pečlivostí, jakou si lze představit v případě, že je třeba zahladit stopy - a onu nenápadnou kapsu ve svahu hřebene na straně železniční trati.

To samo o sobě ovšem žádný důkaz, že se tam vlak doopravdy nachází, pochopitelně není. Míst, která by z topografického hlediska vyhovovala, je totiž samozřejmě spousta, a přesto tam nikdo nikdy nic neukryl. Pro posouzení pravděpodobnosti existence zasypaného vlaku jsou mnohem víc než geografická způsobilost terénu důležité důkazy, které v té věci nálezci předkládají. Stěžejním důkazem je přitom výsledek průzkumu místa georadarem. Působí vcelku výmluvně. Dá se mu ale věřit?

Při hledání odpovědi na tuto otázku je jedním z klíčových faktorů to, jak terén vypadal v době, kdy měl onen průzkum proběhnout. Dnes je temeno hřebene v daném místě zbaveno vegetace, ale k tomu došlo až po oznámení nálezu kvůli průzkumu lokality armádou. Jak to tam vypadalo předtím? Kdyby podobně tomu, co lze spatřit na druhé straně mostu, pak by tam žádný průzkum nebyl možný. Fakt, že k odstranění vegetace muselo dojít, přitom napovídá, že se o upravený terén rozhodně nejednalo. Ze záběrů, jež zachycují místo před tím, než byla vegetace odstraněna, vyplývá, že se charakter této vegetace od toho, co se nachází na opačné straně mostu, lišil. Ani on sice provedení průzkumu v rozsahu popisovaném nálezci neumožňoval, zároveň však nelze na základě fotografií vyloučit, že v době vegetačního klidu tomu mohlo být jinak. Rozhodně se ale jedná o zdvižený prst. Varuje, že výsledky georadarového průzkumu můžou být podvrhem, neboť existuje poměrně velká pravděpodobnost, že takový průzkum vůbec nemohl být proveden.

Proč by se ale nálezci k tomuto podvodu uchýlili? Proč by riskovali svou reputaci? Takové jednání přece nedává žádný smysl, chtělo by se říct. Opravdu nedává? Jen zdánlivě.

To, že se objev těší tak obrovskému zájmu, umožnil nálezci nezaviněný únik informací do médií. Při ohlašování svého objevu nálezci s něčím takovým vůbec nepočítali a tudíž se ani neobávali, že by mohla nějak utrpět jejich pověst.

Při svých předchozích kontaktech s úřady v té věci se nálezci vždy setkávali s nezájmem. Ačkoli oni sami byli na základě informací, které měli k dispozici, o existenci vlaku nadevší pochybnost přesvědčeni, úřadům to nestačilo, a tak bylo třeba přijít tentokrát s něčím, co přesvědčí i je. Pokud jsou výsledky průzkumu podvrhem, pak možná vznikly nějak takto, jako klíč k získání povolení vlak vykopat, s tím, že až se to povede, pravost oněch výsledků už nebude nikoho zajímat.

Poměrně velké naděje, že se vlak na daném místě skutečně nachází, stojí a padají s georadarovým průzkumem. Jestliže je jeho výsledek podvrh, pak se míra pravděpodobnosti nalezení vlaku v tomto případě nijak významně neliší od toho, jak tomu bylo v případech, které proběhly v minulosti. A ty všechny skončily fiaskem.

Každopádně se jedná o pouhé spekulace. Z informací v 9. části série článků o ztraceném nacistickém vlaku vyplývá, že jako další krok úřady zvažují provést kontrolní neinvazivní průzkum. Zároveň je tam uvedeno, že na setkání nálezců s úřady 27. října se dohodlo, že konečné rozhodnutí v této věci musí padnout do 2 týdnů. Pravda se tedy nejspíš už v dohledné době ukáže.

< předchozí > | < pokračování >

Zdroje informací:
Osobní rozhovor s příslušníky stráže ochrany železnic
dolny-slask.org.pl

---

• Autorská práva k obr. 4 a ke zdroji obr. 1 na této stránce nenáleží tomuto webu.
• Zdroj obr. 4: dolny-slask.org.pl
• Zdroj mapy z obr. 1: mapy.geoportal.gov.pl